Petr Fridrich se v noci 20. srpna vracel se svou přítelkyní Martou Vallachovou z restaurace Budvarka. Tramvají však dojeli jen do Předlic, kde sovětské tanky zatarasily cestu.

Pokračovali tedy pěšky, ale potkali vojenskou kolonu. Petr Fridrich na ně začal pokřikovat.

„Přitom vběhl do středu vozovky (…) a snažil se zastaviti tanky. Skutečně také prvý tank před Fridrichem zastavil," popisuje v protokolu náčelník obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti, jakýsi kapitán Plíhal.

Svědek Jaroslav Zobal v něm vypovídá, že jeden z tanků dostal smyk a zachytil pokřikujícího mladíka pásem za oblečení. Vyzvedl do výšky a mrštil s ním o dlažbu. Petr Fridrich zemřel druhý den.

Odpor proti okupaci nabýval různé podoby. Městský národní výbor tehdy, mimo jiné, sovětské vojsko odmítl zásobovat potravinami. „Každá prodejna (…) dostala příkaz odmítnout prodej chleba okupantům, samozřejmě pokud nebude rozkaz k prodeji podepřen bodáky," dočítáme se v novinách Průboj.

Redakce tohoto deníku, dokud mohla, informovala pravdivě o dění. Mnohé z nich to stálo později práci.

Obyčejní lidé vyjadřovali svůj odpor letáky, vylepovanými na různá místa ve městě. Nejvíce pak u Interhotelu Bohemia. Tisíce lidí se scházely na Mírovém náměstí.

Ústecký archiv schraňuje také první (a poslední) tři čísla humoristického samizdatu Krokodýl. Prý ho vydával spisovatel a písničkář Jaroslav Velinský, známý mezi trampy jako Kapitán Kid. „Kdysi ho vyhodnotili jako nejvtipnější tiskovinu o okupaci," dodal ústecký archivář Vladimír Kaiser.