Kliknutím zvětšíteV polovině února samice medvěda malajského Barma přivedla na svět své druhé mládě v pořadí. Tím prvním byla samička Babu, která se narodila v červnu roku 2011.
Jedná se o obrovský chovatelský úspěch. „Situace v chovu tohoto druhu je v evropských zoologických zahradách kritická. Momentální stav je 39 jedinců ve dvaceti institucích, ale většinou se jedná o zvířata přestárlá, za hranicí reprodukce. Z toho důvodu se za posledních sedm let v Evropě žádné mládě nenarodilo. Posledními mláďaty byla naše samička Babu a mládě narozené ve stejném roce v Tierparku Berlin,“ vysvětluje tisková mluvčí zoo Věra Vrabcová.
Medvěd malajský (Helarctos malayanus) 
je nejmenší druh medvěda na světě, dospělí jedinci váží pouze okolo 30 až 55 kg. Jejich krátká, uhlazená srst je obvykle černá, ale může příležitostně být i v rozsahu načervenale hnědé až po šedou. Každý malajský medvěd má individuálně odlišnou skvrnu na hrudi, která je typicky žlutá, oranžová, bílá, i světle hnědá, ale může být někdy skvrnitá nebo strakatá. Malajský medvěd má široký čenich, který je relativně krátký. Ten a velká hlava mu propůjčují vzhled psa. Má malé kulaté uši, masivní čelo, které občas vypadá vrásčitě. Charakteristickým znakem je nejdelší jazyk ze všech osmi druhů medvědů z celého světa a nejdelší drápy v porovnání k tělu. S nohama lehce vtočenýma dovnitř, velkýma holýma tlapama a dlouhýmy křivýmy drápy jsou velmi dobře adaptováni na šplhání po stromech. Jejich chodidla jsou výjimečně velká ve srovnání s velikostí těla, silně pomáhají s hrabáním a prorážením do mrtvých stromů při hledání hmyzu. Malajští medvědi jsou pravými všežravci. V divočině velmi zřídka jedí maso.
K porodu došlo v pátek 16. února ráno, ale již předchozí den byla samice neklidná a stále přecházela. "Mládě nebylo vidět, Barma si je schovávala přitisklé u sebe na břiše, ale zato bylo slyšet. Je to tvoreček zcela závislý na mateřské péči, slepý, nemohoucí, velký zhruba patnáct centimetrů, porostlý krátkou tmavou srstí,“ popisuje chovatelka Klára Machoňová.
Barma se podle chovatelky tentokrát chová úplně jinak než u prvního porodu, jako by si mateřství více užívala. Tehdy se nechala nalákat na jídlo do sousední expozice, takže mládě mohli chovatelé každý týden kontrolovat. Nyní zůstává stále s ním.
Rozmnožování medvěda malajského v přírodě 
Jen málo faktů je známo o rozmnožování a výchově mláďat divokých malajských medvědů. Samice jsou většinou viděny s jedním mládětem, zřídkakdy s dvojčaty. Samice mají také pouze 4 aktivní struky, v protikladu s většími druhy medvědů, kteří mají větší vrhy mláďat, a mají aktivních 6 bradavek. Vypadá to, že malajští medvědi jsou nesezónní vyvaděči mláďat, je možné spojení s nepravidelným cyklem plodů ovocných stromů a větší variace potravy. Je možné, že samice malajských medvědů mohou oddálit oplození (otěhotnění), aby zajistili svým mláďatům, že budou mít dostatečné tukové zásoby, porodem v období, kdy je příznivé počasí a dostatek potravy. Avšak není to potvrzeno. Samice rodí v norách nebo v dutinách stromů, mládě je chráněno po určitý čas, dokud není dostatečně odvážné a schopné doprovázet matku, když se pase nebo cestuje. Cyklus možného zabřeznutí je přibližně jednou za 3 roky.
"Proto ani není možné v expozici uklízet, krmení dáváme na hromádku přes mříže a ona si je většinou postupně odnese k mláděti. Snažíme se jí trochu přilepšovat, její nejoblíbenější pochoutkou jsou banány, tvaroh a jogurt, ale krmná dávka je mnohem pestřejší – hroznové víno, kivi, hrušky, žlutý meloun, rajčata, dostává i vařená či syrová vejce nebo kuřata,“ doplňuje chovatelka.
Ihned po porodu byl jeden z vchodů do pavilonu šelem uzavřený a prostor před expozicemi medvědů malajských ohrazený. V ubikaci samice s mládětem je zhasnuté světlo, kontrola probíhá pouze pohledem během ranního krmení.
Všechna opatření zajišťují samici co největší klid a vedou k bezpečnému odchovu mláděte. Zhruba po měsíci byl otevřený i druhý vchod do pavilonu a posunutí zábrany, ale neukáznění návštěvníci pravděpodobně stínění odhrnovali, protože po víkendu si Barma přestěhovala mládě do bezpečné vzdálenosti dál od skla.
Vysoce ohrožený druh 
Malajští medvědi žijí pouze v Jihovýchodní Asii. Jejich přirozeným prostředím jsou tropické pralesy Jihovýchodní Asie, prostírající se od východního cípu Indie, přes Myanmar, Laos, Thajsko, Kambodžu, Vietnam, Malajsii až po ostrovy Sumatra a Borneo. Je možné, že velmi malá populace zbývá v jižní Číně a v Bangladéši, ale pravděpodobně již byla v těchto lokalitách vyhubena. Nacházíme historické zmínky o tom, že kdysi malajští medvědi obývali východní Tibet, část Indie a Číny a ostrov Jáva. Ale v důsledku rozsáhlé destrukce přirozeného prostředí a pytláctví, byl jejich prostor pro život podstatně zredukován od jeho bývalého rozměru. Tropické listnaté lesy jsou hlavním prostředím pro malajské medvědy. Tyto lesy jsou lidmi vysoce ceněny pro produkci dřeva, a jsou rapidně přeměňovány na sekundární les, na plantáže s tržními plodinami a farmy, na pastvy pro dobytek a na lidská obydlí.
"Proto apelujeme na všechny příchozí, aby omezili svoji zvědavost a počkali až na okamžik, kdy mládě bude představeno veřejnosti,“ vyzývá Vrabcová.
K tomu dojde pravděpodobně za měsíc, kdy bude mládě již samostatnější a samice se o něj nebude tolik bát. Nejprve dojde v návštěvnické hale k výměně zábrany za nízký plůtek a až se bude mládě bezpečně pohybovat, bude moci chodit i do venkovního výběhu.
Medvídek šikula Malajští medvědi podobně, jako ostatní druhy medvědů, dlouhodobě projevují vysokou snahu o adaptabilitu na změněné podmínky. Navíc mají úžasnou schopnost používat přední tlapy podobně jako primáti a jsou schopni využívat i přirozených nástrojů, případně pro podporu velmi často využívají také zadní končetiny.Ve spojení s jejich přirozenými instinkty a inteligencí velké šelmy je možné říci, že se jedná o jednoho z nejkomplexnějších a nejinteligentnějších živočichů vůbec.
Počátek chovu malajských medvědů v ústecké zoo Chovem medvědů malajských se zoologická zahrada v Ústí nad Labem zabývá od roku 1987. Tehdy dorazila do Ústí nad Labem skupina celkem 12 zvířat. Jednalo se o 4 samce a 8 samic z Vietnamu. Je zajímavostí, že dovozem malajských medvědů se částečně umořoval dluh Vietnamské lidově demokratické republiky vůči tehdejší ČSSR. Od začátku bylo jasné, že tak velkou skupinu není možné chovat celou v Ústí n. L., a tak byla část zvířat deponována v zoologických zahradách Jihlava a Olomouc.
15
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
