Pro Ústečanku Martu Suchanovou ze Střekova ale vždycky bylo snem, si zařídit vlastní živnost s tímto oborem podnikání. To se jí povedlo a letos dokonce Ústecký kraj ocenil její práci třetím místem v soutěži Živnostník roku. „Já jsem se účasti bránila spoustu let, nakonec jsem se letos nechala zlomit a přijala nominaci. Umístění bylo skutečně velké překvapení,“ smála se.

Rámovat prostě můžete kde, co. „Když za mnou stála ta ochranka, byla jsem dost nervózní. Ale obraz to byl docela drahý a unikátní, takže to bylo potřeba. Za měsíc zpracuji přibližně padesát zakázek. Vždycky je pro mě výzva, když zákazníci přijdou s něčím netradičním a neobvyklým. Nemůžu ale říct, že bych měla vysloveně některou jako nejoblíbenější,“ zamýšlela se.

Vyšetřování požáru v Předlidích
FOTO: Policie už ví, co způsobilo požár chatky v Ústí. Plameny zabily čtyři lidi

Cesta k vlastní dílničce ve Staré ulici ale nebyla jednoduchá. Sama na sebe začala rámovat v roce 2001, když před tím sbírala zkušenosti jako zaměstnankyně ve velké firmě, kde se, podle svých slov, v podstatě všechno naučila. Dokonce se vypracovala na vedoucí výroby rámů. „Jenže můj šéf s tím přestal a začal se věnovat výrobě plastových oken,“ vzpomínala na velkou změnu.

Z dílny Marty Suchanové ve Staré ulici v Ústí nad Labem.Z dílny Marty Suchanové ve Staré ulici v Ústí nad Labem.Zdroj: Deník/Janni Vorlíček

„Já jsem si vysnila, že bych chtěla mít svoji rámovací službu. Takže jsem se nejdříve poohlížela po Ústí, jaké jsou tady rámovací služby. Říkala jsem si, že se nechám někde zaměstnat s tím, že pak případně něco odkoupím. Takže jsem obešla spoustu firem, které v tu dobu fungovaly a našla jsem si v Alešovce staršího pána, u kterého jsem asi dva až tři roky pracovala. Nakonec se mi podařilo od něj tu firmu odkoupit a pokračovala jsem dál,“ přiblížila své podnikatelské začátky. V Alešově ulici ale nezůstala. Podmínky jí nevyhovovaly, měla v té době problémy i finanční, jelikož splácela úvěr.

Ilustrační foto.
Drama v ústeckých Všebořicích. Muž chtěl skočit ze střechy kostela

„Tak mě to trošku ubíjelo a byla jsem na pokraji konce. Nakonec jsem se přestěhovala do Staré ulice, do vilky. Byl to jako hodně velký krok, protože všechno přestěhovat nebylo vůbec lehký, ale od té doby se mi začalo dařit a firma vzkvétat,“ líčila s úsměvem.

Nejraději pracuje se dřevem, ale samozřejmě lze využít i kovy, třeba hliník. Plasty ale Marta Suchanová odmítá. Přitom vždy ukáže na dřevěný rám obrazu, pokrytý tenoučkými, ručně pokládanými zlatými plátky. „Vyrábějí je v Českém Krumlově. Jsou to strašně jemňounké plátky, oddělují se od sebe tak, že se do nich slabě foukne. Na to se lidi, kteří s tím pracují, cvičí několik let, protože nejde, hned fouknout. Po oddělení plátek vyjmete a postupně položíte na rám a podobně. Když uděláte něco špatně, tak se ta zlatá fólie samozřejmě zmuchlá a je to pryč. Přitom jsou to drahé materiály, ani vám takhle od oka neřeknu, kolik to asi stojí, ani výrobce vám to jen tak neřekne,“ přiblížila.

V kanceláři úplně vyhořela. Dnes je Petra Valešová úspěšnou brašnářkou a sedlářkou
Nelehká, ale krásná práce. Úspěšná brašnářka používá prvorepublikové náčiní

Ovšem, nejen rámování obrazů a dalších artefaktů, dokáže i samotné rámy a plátna opravit, ač restaurování v pravém slova smyslu se nevěnuje. „Tuhle zákazníkovi dorazil z Ameriky protržený obraz s fotografií Jeana-Paula Belmonda. Opravím ho. Také lidem poradím, jaké rámy vybrat. Mám tady výběr rámů moderních i historizujících, klasických. Někdy mi ukážou fotky, jak to v bytě vypadá a ladíme to spolu, aby byli spokojení. Většinou se lidi rádi vracejí. Do budoucna bych se chtěla věnovat i fotografování a tady samozřejmě budu pokračovat v rámování, v tom svém duchu, a to je všechno,“ dodala.

Mohlo by vás zajímat: Nové bistro v Městských sadech nabírá obrysy. S otevřením se ale opozdí

Zdroj: Janni Vorlíček