Některé nedokázaly sehnat dostatečný počet kandidátů, další jsou příliš lokální na to, aby uspěly v celém kraji.

I díky tomu jsou ale kandidátky pestré; najdete na nich lidi s různým povoláním: Do zastupitelstva chce starožitník, pokojská, malířka pokojů či důstojník ve výslužbě. A především: Na kandidátkách se to jen hemží seniory v důchodu.

„Politika potřebuje svěží vítr," tvrdí Štěpán Chour 
z Děčínska, který je v osmnácti letech nejmladším kandidátem v Ústeckém kraji.

Jenže tradiční strany sází na ostřílené matadory, nová uskupení pak často nesehnala maximálně možný počet kandidátů – 60. Uskupení Volte Pravý blok má dokonce pouhé tři kandidáty.

„Jedním z důvodů, proč některé strany nemají plný počet kandidátů, může být velký počet kandidujících stran a hnutí. Zatímco v roce 2012 kandidovalo v Ústeckém kraji 19 politických subjektů letos je to již 23," říká politolog z ústecké univerzity Pavel Maškarinec s tím, že zatímco celostátně narostl počet kandidátů 
o pět procent, v Ústeckém kraji se počet kandidátů zvýšil o čtvrtinu a dosáhl historického maxima 1 218 kandidátů.

To, že některé kandidátky nejsou plně obsazeny, politolog ale za velký problém nepovažuje.

„Daleko větším problémem pro mnoho voličů v letošních krajských volbách může podle mne být velký počet kandidujících subjektů, a to o to více, že mnoho subjektů vystupuje pod podobnými nebo téměř totožnými jmény," říká politolog a upozorňuje například na dvě komunistické strany 
s podobnými názvy.

Zatímco tradiční strany si pohlídaly jak pestrost kandidátek, tak rozložení sil po celém kraji, některé, jako třeba Alternativa pro občany, staví v drtivé většině na kandidátech z Děčína, navíc na její kandidátce převažují důchodci.

„Nepůsobí příliš důvěryhodně, pokud jakákoliv strana sestaví kandidátku, na níž převažuje jeden typ kandidátů, ať už se jedná o převahu mladších či starších kandidátů, žen či mužů, nebo kandidátku, na níž by převažovali pouze zástupci jedné profese," upozorňuje Pavel Maškarinec.

Podle politologa platí, že pokud má mít strana alespoň teoretickou šanci na překonání pětiprocentní hranice pro vstup do zastupitelstva, neobejde se bez silného voličského zázemí ve většině velkých měst Ústeckého kraje, protože propad ve větším počtu z nich nedokáže straně vynahradit třeba ani úspěch v krajském městě.

Pokud jde o věkové složení kandidátů, Ústecký kraj se letos nijak nevymyká; průměrný věk kandidátů je 47 let.

Nejstaršího lídra kandidátky mají komunisté, které vede současný hejtman 
Oldřich Bubeníček, jemuž 
je 63 let. Právě komunisté mají podle Maškarince problém lákat mladé voliče.

„Na druhé straně jsou například koalice Pirátů a Zelených, kde průměrný věk kandidátů dosahuje pouze 41 roků. Ještě o rok měně je průměrný věk kandidátů krajně pravicové Národní demokracie," dodává Maškarinec. Ta má také vůbec nejmladšího lídra, jemuž je 36 let.

„Co může být ještě zajímavější, je srovnání jednotlivých stran s ohledem ke vzdělání jejich kandidátů, které dělí kandidující subjekty do dvou skupin. Nejvyšší zastoupení vysokoškoláků mají parlamentní strany – s výjimkou KSČM, což odpovídá starší věkové struktuře strany. Naopak u krajně pravicových subjektů se počet vysokoškoláků pohybuje maximálně na pětině, ale často klesá až na 10 procent, nebo dokonce pod tuto hranici," dodává politolog.

Kdo sestavil kandidátku, která dokázala oslovit nejvíce voličů, zjistíme 7. a 8. října, kdy se krajské volby konají.