Jak dlouho jste vlastně u práce s dětmi a jak dlouho jste ředitel DDM?

S dětmi a mládeží pracuji od svých šestnáct let, takže letos je to 47 let. Doufám, že ty tři roky ještě zvládnu. Ředitelem jsem letos 20 let a stále mám řadu nápadů, ale už se také ozývají neduhy. Prostě se občas musím podívat do rodného listu a pak je jasno. Jinak jsem takový nepsaný sběratel neplacených funkcí, takže například předsedu ochránců přírody v Krásné Lípě dělám od roku 1981. Předsedu KČT oblast Ústecký kraj od roku 2006. Nemá někdo zájem mě vystřídat v dobrovolných aktivitách?

Jak se ta práce za roky proměnila, jaká byla tehdy a jaká je nyní?

Začátky byly určitě fajn. Děti měly naše činnosti vždy rády a byly aktivní. Byly například týdny, kdy jsme měli akci v pátek, v soboru i v neděli – schůzka, výlet, brigáda v lese. Bylo to náročné, ale bavilo nás to. Dnes mají děti i mládež mnohem širší výběr aktivit a témata se hledají hůře, ale jinak v našem zařízení je výhoda, že si děti tohle volí dobrovolně a často samy, takže s nimi není velký problém. V minulosti byly vztahy v kolektivech pevnější a přátelštější, dnes se u dětí i mládeže objevuje více individualismu. Ale o dětech v našich kroužcích neřeknu nic špatného, protože se s nimi pracuje velmi dobře a nadšení jim nechybí. Určitě bych uvítal více zručnosti, ale to se dá při praktických pracích dohnat, třeba s dřevem a podobně. Možná by rodičům slušelo dát dětem méně věcí a také jim neodhazovat z cesty všechny drobné překážky.

Primářka Jana Bednářová ve „svém království“: Emergency Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Primářka Emergency v Ústí: chodí za námi s kocovinou i štípanci od komára

Jaké kroužky táhly před dvaceti lety a jaké dnes?

Dříve byly kroužky více obecné (třeba co třída – to oddíl), i když v domech dětí a mládeže byla řada kroužků specifických. Dnes panuje velká specializace. Jen v oblasti tance je mnoho různých způsobů, ale platí to i o technice a dalších oblastech zájmového vzdělávání. Dříve například byla populární přírodověda a dnes už tolik netáhne. Bylo hodně turistických kroužků, především vodní turistiky, tato oblast už je za zenitem, ale třeba se znovu obnoví, snažíme se o to. Pohyb i pobyt v přírodě je pro zdravý rozvoj dětí a mládeže velmi důležitý.

Co vás k té práci přivedlo?

Asi výchova v rodině, vždy se u nás scházeli kamarádi ze sousedství, naše mamka výborně pekla a jejím dobrotám nikdo neodolal. Ve škole jsem měl od mateřské školy až po tu vysokou vynikající učitelky a učitele. Vždy pro mě byli příkladem. A také mě bavila turistika a ochrana přírody a měl jsem v sobě touhu to předávat. Navíc jsem jako malý byl vlčetem u skautů, a právě v šestnácti jsem vstoupil do Pionýra a pracoval jako instruktor s oddílem.

Pizza zdarma pro děti z Mojžíře? Studenti z Prahy sklidili potlesk i nadávky
Pizza zdarma pro děti z Mojžíře? Studenti z Prahy sklidili potlesk i nadávky

Vzpomínáte na nějaký velký úspěch, něco, co si rád připomínáte?

Pokud se nám v činnosti dařilo, vždy jsem to považoval za úspěch, ale například jsme měli mistry ČR v Partyzánském samopalu, mistry ČR v turisticko-branném závodu, mistry ČR v Indiánské stezce. Uskutečnili jsme řadu přechodů významných hor, například Tater, Retezatu v Rumunsku, bulharských hory, ale za úspěch považuji i vysázených minimálně sto tisíc stromů v okolí Krásné Lípy, nebo vysázený a plodící sad u terénní základny v Krásné Lípě. Ale co to je úspěch? Pro mě asi úplně obyčejné věci, například dobře zasazený strom nebo vyčištěná studánka, prostě žiju drobnými věcmi, které mi dělají radost.

A naopak, co berete jako prohru?

V oblasti práce s dětmi a mládeží asi to, že jsme nepostavili v kampusu UJEP Technologické centrum pro děti a mládež z prostředků ROP Severozápad. Ale zase pokud se něco úplně nepodařilo, nikdy jsem nelitoval, prostě jedu dál a snažím se dělat věci dobře a to, že se za posledních několik let významně rozšířila činnost našeho domu dětí a mládeže považuji za celoživotní práci a prohry nepočítám.

Sytém sledování rychlosti a jízdy na červenou čeká u stadionu a Rondelu rekonstrukce. Řidiči tu přes jeho umístění jezdí velmi rychle a tak nový velmi zpřísní.
Na Masarykově ulici i Rondelu město zpřísní měření rychlosti a jízdy na červenou

Kolik máte dnes kroužků a dětí, které jsou nejoblíbenější?

Máme více než tři stovky kroužků a přes 4,3 tisíce dětí a mládeže, jsme v ČR jedni z největších. Oblíbená je předškolní výchova, tanec a také aerobik. Ale každý si u nás to své oblíbené jistě najde.

Jak to bylo letos s tábory, které zopakujete, co připravujete na zimu a jaro, nebo třeba i příští léto?

Letos jsme uspořádali více než šedesát letních táborů pro několik tisíc účastníků. Sám jsem byl na třech, a na tom posledním zálesáckém v Severním v obci Lobendava s názvem Klondyk jsem zásoboval a vařil skoro pro osmdesát lidí dva týdny, bylo to fajn. Jinak již připravujeme aktivity na podzimní prázdniny. Na jaře míváme kolem deseti jarních táborů a léto bude jistě plné především příměstských táborů, které jsou velmi oblíbené.

Jaké připravujete novinky a co nového na Střekově, prý tam získáte další prostory?

Fond spravedlivé transformace připravuje tematickou výzvu, v níž bychom rádi uspěli. Jedná se o podporu řemesel. Ve spolupráci s vedením našeho města a s vedením obvodu Střekov jsme začali připravovat projekt na Řemeslné dílny Kameňák při DDM v Ústí nad Labem. Pokud bude projekt přijat, provedeme generální rekonstrukci vybydlené budovy bývalých jeslí.

ZŠ Nová Ústí nad Labem – Střekov.
Školačku si ve škole vyzvedla policie. Podle spolužáků byla „zkouřená“

Co se bude na Střekově dít, máte něco obdobného i jinde ve městě?

Rádi bychom budovu kompletně zrekonstruovali a vybavili ji moderními pomůckami, které umožní rozvoj řemeslných dovedností nejen dětí a mládeže, ale i dospělých a seniorů. Ve městě nic takového zatím není a my máme vzor ve Fajna dílna v Ostravě a rádi bychom se tam rozjeli podívat, jen musíme najít s našimi pedagogy vhodný termín.

Jaký je roční rozpočet DDM, na co je třeba shánět dotace a na co ne?

Naše zařízení hospodaří ročně se zhruba čtyřiceti miliony korun. Stát i město Ústí nad Labem se na této částce podílí zhruba polovinou prostředků. Druhou polovinu zčásti vybereme. Jedná se o platby za tábory a poplatky za kroužky, jsou ve srovnání s obdobnými městy relativně nízké. Snažíme se, aby byly kroužky přístupné i pro mladé, začínající rodiny nebo i pro matky samoživitelky a podobně. Další prostředky jsou určené na tábory a jiné akce a zase jsme cenově rozumní. Také se snažíme získávat prostředky prostřednictvím grantů. Například nyní pracujeme na šablonách, v nichž jsme obdrželi z tohoto programu přibližně sedm milionů korun na tři roky. Další projekty jsme podali v oblasti vzdělávání. Jsme zapojeni do projektu RUR (Region univerzitě, univerzita regionu), založeném na velmi dobré spolupráci s naší Univerzitou J. E. Purkyně. Těsně před podáním jsou dva granty v oblasti česko-saské spolupráce. Projekty se týkají především velkého osobnostního rozvoje. Například provozujeme technické kluby, kde naše vybavení za několik milionů korun umožňuje dětem, mládeži i dospělým získat velké technické znalosti.

Josef Třešňák, námořní kapitán - bývalý převozník z Neštěmic.
Přívoz není autobus. Bez vody to nepopluje, říká převozník přes Labe

Na závěr, čeho byste ještě chtěl dosáhnout?

Nikdy jsem si nekladl nějaké vysoké cíle. Raději dělám věci, které jsou potřeba, jsou smysluplné a užitečné. Takže pokud se mi podaří dotáhnout všechny připravené projekty, je to práce na asi čtyři až pětroků, pak můžu s klidem odejít do důchodu. Budu jistě spokojený, když k nám bude chodit tak velký počet zájemců do kroužků. Za to patří díky všem podporovatelům a také rodičům, kteří se o volný čas, a především o zájmové vzdělávání zajímají. To našim dětem, mládeži i dospělým přináší řadu znalostí a dovedností. Jsou to kompetence do života a často i do pracovního procesu. Takto investované peníze jsou jistě smysluplnou investicí. Často se řídím selským rozumem, který se dnes občas vytrácí. Totiž štěstí je v cestě, kterou absolvujeme. Mám totiž jednu vlastnost, že se umím radovat z obyčejných věcí, takže vše, co jsem dělal, jsem dělal rád, a většinou s velkým nadšením. Co si přát na závěr? Určitě trvalou podporu státu a města v oblasti zájmového vzdělávání a také zájem dětí, mládeže i rodičů a seniorů, který zatím zažíváme.

RETRO: Mariánský most slaví 25 let. Podívejte se, jak se stavěl symbol Ústí

Zdroj: Martin Mudroch