„Nejsem žádný buditel, pouze ředitel základní školy, která má ambice vychovávat děti k tradicím a slušnému chování. Věřím, že mé dokumentované poznatky mají význam nejen pro školáky a učitele, jednou třeba osloví jiného kantora na druhé straně republiky, aby se pokusil o totéž," říká Jan Darsa.

Vzdělávají národ

Jako kluk snil o práci žurnalisty. Později si všiml, že všichni kolem něj propadli učitelské praxi a bylo rozhodnuto. „Je to tak, nejen rodiče, ale i sestra, její manžel, má manželka, všichni se snažíme vzdělávat národ," uvedl.

Pochází z Mostu, ale v Ústí žije už 34 let. Od roku 1990 dojíždí do Velkého Března a zná tu každý kámen. „Okouzlila mne zdejší příroda a tak jsem začal psát. Nejprve to byly Pověsti Českého středohoří," říká vousatý muž.

V roce 2003 pak ve spolupráci s učitelkou Ivanou Novákovou zpracoval útlou brožuru nazvanou Ilustrované pověsti z okolí velkobřezenského. „To už jsem shromažďoval podklady pro další knihu, která po deseti letech snažení dostala pracovní název Osobnosti a životní osudy Velkého Března. V konečné podobě s obsáhlejším názvem vyšla v roce 2011," tvrdí.

Namátkou vybírá několik zajímavých pasáží. V roce 1853 velkobřezenský zámek navštívil slavný klavírní virtuos a skladatel Ferenc Liszt. Válečný stíhač František Chábera se zde vyučil elektrikářem. Hudebník Svatopluk Košvanec zde chodil do školy a v deváté třídě měl prý trojku z hudební výchovy.

Přednosta Cibich

Na zámku se točily české filmy, ze zahraničních herců jmenujme Nastassju Kinski a Michaela Yorka. I pivní dědek Victor Cibich tu zanechal svou stopu. V roce 1907 byl ve Velkém Březně přednostou stanice.

Existují lidé, kteří mají dar připomínat věci minulé. Jedním z nich je Jan Darsa. Když si měl vybrat místo pro svou fotku, nezaváhal. Sedl si vedle starého dřevěného sloupu, který se zde předává z ředitele na ředitele. Patří k jeho škole.