Špitál v Roudnici prodal její vlastník Jakub Zavoral investiční skupině Penta, respektive její větvi Penta Hospitals (pozn red.: pod Pentu patří i vydavatel Deníku, VLM). Zařízení od loňského podzimu šéfuje David Soukup. Hned po nástupu ho čekal nelehký úkol, z nemocnice odešly s minulým vlastníkem a vedením desítky lidí. Aby toho nebylo málo, záhy přišla koronakrize a s ní ekonomický propad zařízení. Do špitálu ale přišli noví lidé a jeho management má připravené projekty, které ho mají finančně ozdravit.

Do nemocnice jste přišel loni na podzim, kdy s jejím bývalým spolumajitelem a ředitelem odešly desítky lidí. Jaký šok to byl pro roudnický špitál?
Pro nemocnici to bylo zásadní. Lidé odcházeli hlavně z vedoucích pozic managementu i lůžkových oddělení, a to naráz. Manévrovací prostor na to získat za ně náhradu a zajistit provoz nemocnice byl z hlediska času velmi malý. Práce byla i s přesvědčováním ostatních zaměstnanců, kteří váhali s pokračováním jejich zdejšího působení.

Jak je na tom Podřipská nemocnice personálně teď?
Nakonec jsme většinu kolegů udrželi. Moc jim děkuji, že tomu dali šanci. Je vidět, že jim na nemocnici a pacientech záleží. Navíc jsme i díky nim dokázali získat další lékaře a sestry z okruhu jejich známých nebo bývalých spolupracovníků. Další přišli z Ústí nebo Prahy, z nejbližších menších nemocnic jsme lidi nepřetahovali. Dnes máme stavy víceméně naplněné. Většinou tu máme lékaře na plné úvazky, někteří se sem už i stěhují. Doufám, že všichni budou spokojení, to už je ale hlavně na nás, na vedení nemocnice.

Můžete být konkrétní jaké nové lékaře a zaměstnance nemocnice má?
Obecně musím říct, že se nám podařilo najít opravdu kvalitní a zkušené lidi. Máme nového primáře chirurgie a interny, novou primářku ARO a nového zástupce primářky gynekologie. Nastoupila také nová hlavní sestra a personální ředitel. Události posledních měsíců ukázaly, že se nám podařilo poskládat tým, který umí táhnout za jeden provaz.

Museli jste kvůli přechodnému nedostatku lidí zavřít nějaké oddělení?
Péči jsme dočasně omezili, na druhou stranu žádné oddělení jsme neuzavřeli. Zvládli jsme to i díky výpomoci externistů. Další omezení péče ale přišlo hned potom kvůli Covidu. Takže teprve teď jsme se vrátili do režimu, v jakém byla všechna oddělení zvyklá fungovat ještě někdy loni, kdy odsud začali odcházet první lidé.

Zmínil jste Covid-19, jak zamával s provozem roudnického špitálu?
V praxi se nás dotkl velmi málo, naštěstí stejně jako celého regionu. Covid se vyskytl mezi zaměstnanci minimálně, někteří se ale dostali do karantény. U pacientů jsme měli několik podezření. Nařízením ministerstva zdravotnictví jsme museli omezit plánovanou péči a poskytovali pouze péči akutní. Zavést zvláštní režim připravený na boj s infekcí, ale následně i návrat k tomu normálnímu provozu zvládl náš personál skvěle. S výpadkem naplánovaných operací i ambulantní péče a s vyčleněním některých oddělení pro infekční pacienty bohužel souvisel pokles produkce. Jedním z mých hlavních úkolů je tu produkci do konce roku narovnat. I proto, abychom mohli pracovat s financemi na projektech rozvíjejících nemocnici.

Jak to u vás během koronakrize vypadalo?
Před nemocnicí jsme měli triážový stan a ve špitále bylo zřízeno speciální kovidové pracoviště. Také jsme izolovali seniorní pacienty z oddělení následné péče. Kde to bylo možné, tak se personál střídal ve směnném provozu, aby případné rozšíření nákazy mezi ním neohrozilo chod nemocnice. Byli jsme také součástí skupiny, která koordinovala preventivní kroky nemocnic v celém Ústeckém kraji, a uvažovali jsme i o testování. Ale kapacita laboratoří stejně nebyla tak velká na to, abychom se k testování mohli přidat.

Koronakrizi především v jejím počátku provázel nedostatek ochranných pomůcek. Měli jste s tím problém také v Roudnici?
Částečně jsme žili z předzásobení kovidového pracoviště s kapacitou 20 lůžek, které nakonec zůstalo skoro nevyužito. Roušky, respirátory, štíty a další pomůcky nebo i dezinfekce nám přišly jak z centra Penta Hospitals CZ, tak nam přispěl i kraj, něco se podařilo nakoupit na trhu. Větší problém jsme měli jenom se získáním ochranných plášťů. Pomohla nám i veřejnost, lidé nám šili roušky nebo nosili prostěradla, abychom si je ušili sami. Lidé nám vyjadřovali podporu i dalšími způsoby. Moc jim děkuji, byla to významná psychologická pomoc našim zaměstnancům. Po dlouhé době jsem měl pocit, že si veřejnost uvědomuje důležitost a potřebnost zdravotnické profese. Mým velkým přáním je, aby to tak zůstalo i do budoucna. Zdravotníci si zaslouží velký respekt a uznání. A snad to i přiláká mladé lidi ke studiu oboru.

Chodili v době koronakrize pacienti do nemocnice?
Musím říct, že pacienti byli trpěliví a ukáznění. Většinově respektovali nastavená omezení a do nemocnice chodili pouze s akutními problémy, za což jim děkuji. Zdravotní péči pacienti ale potřebují. Rád bych touto cestou apeloval na pacienty, aby plánovanou péči již nyní neodkládali. Nouzový stav trval relativně dlouho, a proto by se nyní měli objednat na vyšetření všichni, kteří jej kvůli koronaviru odložili.

Převzetí nemocnice Pentou Hospitals CZ vzbuzovalo u veřejnosti pochyby o jejím dalším směřování. Penta ale dlouhodobě mluví o zachování stávající péče, dokonce o jejím rozvoji. Platí to pořád?
Ano, primární je pro nás zachovat stávající služby, zkvalitňovat je a rozvíjet. Naše úvahy o expanzi se ubírají v rozvoji plánované operativy průřezově mezi chirurgií a gynekologií. Posouvat chceme i gynekologicko-porodnické oddělení a následnou rehabilitační péči. Mezeru na trhu vidím i v péči o dýchací cesty, ostatně na plicním oddělení máme primářku s velkou erudicí a chceme toho využít v rozvoji léčby poruch spánku a poruch polykání a trávení. Prostor je i v doplnění stávajících služeb nemocnice v ambulantních oborech. Nemocnice má svoje pacienty a naším hlavním cílem je jejich spokojenost. V léčbě je jedním ze základních parametrů úspěchu důvěra. A na tom budeme pracovat.

To, o čem mluvíte, se dá nejspíš rozvíjet v budovách, kde působíte. Je ale něco, co si vyžádá také expanzi do nějakého nového prostoru?
Náš vlastník má síť specializovaných center Alzheimer Home, což jsou zařízení pobytových sociálních služeb pro klienty s demencí, převážně Alzheimerovou chorobou. Mají obrovské know-how a zařízení provozují na vysoké úrovni. Vzhledem k tomu, že pacientů s demencí přibývá a lůžek pro ně se naopak nedostává, chce roudnická nemocnice postavit v areálu nemocnice novou budovu, kde by tito pacienti mohli být. Dává smysl, že by byl tento objekt uvnitř našeho areálu, protože péče o pacienty s demencí jde napříč nemocničními obory a musí být pojmuta komplexně.

Jak vlastně probíhá začleňování nemocnice do skupiny Penta Hospitals CZ a dotkne se to nějak pacientů?
Pacientů se to dotkne pouze v pozitivním slova smyslu. Rozvojem a zkvalitněním služeb. Nemocnice se stala součástí silné a stabilní zdravotnické skupiny, což se už v posledních měsících ukázalo jako užitečné. Pozitivní to bude i pro zaměstnance. Ať už formou benefitů, tak v oblasti profesního vzdělávání a možnosti osobního rozvoje. Začlenění do skupiny přinese také jednu vizuální změnu. Do konce roku dojde ke změně loga nemocnice. Je to přirozený vývoj a krok. Všechny změny budeme realizovat s velkým respektem a citlivostí k lokálnímu prostředí. Cílem je, aby změna loga podtrhla pozitivní změnu celé nemocnice.

Nemocnice jsou v každém městě vnímány jako součást občanské vybavenosti a sociálního života. Jak hodnotíte spolupráci s vedením města?
Snem každého města je, aby nemocnice fungovala, bez rozdílu formy jejího vlastnictví. S vedením města Roudnice jsme si nastavili oboustranně otevřenou komunikaci. Průběžně je informujeme o dění, novinkách a rozvojových plánech. A tak to bude i do budoucna. Pan starosta si uvědomuje náročnost práce zdravotníků a po skončení koronavirové krize navštívil osobně nemocnici a zaměstnancům poděkoval za zvládnutí celé situace. A to je směrem k nim výborný signál.

Kladete důraz na kvalitu péče. Působí to jako zaklínadlo, co si pod pojmem kvality ve zdravotnictví vlastně máme představit?
I když pacient možná nejvíc vnímá třeba úroveň pokojů nebo stravy ve špitálu, to hlavní je odbornost zdravotní péče. Za tím následuje její komplexita, tedy aby byla na jednom místě dostupná jak primární, diagnostická, tak lůžková i následná péče. Důležitá je i časová dostupnost. A pak to, co už lidé v nemocnici vnímají nejvíc, jako třeba to jídlo, ale i prostředí a komunikaci s personálem. Mimochodem jsme i kvůli důrazu na kvalitu péče zřídili novou pozici, a máme manažerku kvality. Ta bude odpovědná za nastavování procesů a standardů. Pevně věříme, že budeme v oblasti zvyšování kvality péče úspěšní.

Co za investice má nemocnice pod novým vlastníkem už za sebou a které chystá?
Nakoupili jsme několik přístrojů, další se chystáme nakoupit. Asi největší investicí bude pro nemocnici nákup rentgenu za nějakých 5-6 milionů. Ten bude zapracovaný do přímé digitalizace. Nově máme dalšího plně atestovaného lékaře a nákup nejmodernějšího přístroje zapadá do koncepce rozvoje celého oddělení radiodiagnostiky. Pracujeme také na ochraně softwarového zabezpečení nemocnice. Připravujeme i některé drobné stavební úpravy, především stravovacího provozu. Některé naše projekty můžeme financovat i díky podpoře Ústeckého kraje, za což bych mu chtěl poděkovat. V oblasti investic a rozvoje nás čeká hodně práce. Důležité je, že nás to baví a dává nám to celé smysl. Vidina spokojených pacientů a zlepšení kvality jejich života je pro nás dostatečným hnacím motorem.

Kdo je tady ředitel?
David Soukup vystudoval Fakultu sociálně ekonomickou na Univerzitě Karlově v Praze, obor ekonomie. Pak se vrátil na Karlovarsko, odkud pochází. Začal pracovat v ekonomicko-správním odboru nemocnice v Ostrově. Později se stal jejím spolujednatelem s původními vlastníky a nemocnici spoluřídil. Posléze pronikl i do vlastnické struktury špitálu ve skupině Nemos Group, která ho koupila a pak provozovala i další zdravotnická zařízení v Karlovarském kraji. Skupinu převzala v roce 2017 Penta, pro kterou začal Soukup pracovat. A od loňského roku začal řídit její novou nemocnici v Roudnici nad Labem. Je ženatý, má tři děti, žije v Karlových Varech. „Do Roudnice jsem rodinu už vyvezl. Okolí je krásné,“ pochválil Soukup spádovou oblast špitálu, kterou už také stihnul objet na kole.