Na další schůzi 30. 5. výbor projednal žádost tří zájemců o řeznickou živnost.

Necelý měsíc po válce v Chabařovicích řezníků bylo více než řeznictví a při prvních jednáních českého výboru v Chabařovicích byli projednáváni zájemci o otevření řeznické profese, aniž by většina zájemců byla uspokojena.

Ze soudního vězení do lágru

Na prvním jednání NV byly k vyřízení čtyři žádosti. O žádosti Františka Joury bylo rozhodnuto, že se musí jmenovaný osobně dostavit k projednání, žádosti Josefa Rosenbeuma a Aloise Hainceho bylo prozatímně vyhověno. Žádost Antonína Hrušky z Horních Počernic bylo vyhověno bez výhrad.

Zatčený český Němec Heinrich Michel (truhlář z Předlic) 29. 5. 1945 byl asi s dalšími padesáti muži převezen ze soudního vězení do internačního tábora na Skřivánčím poli.

Vzpomínal: „Především jsme museli odstranit to, co po sobě zanechali Maďaři a projíždějící sovětští vojáci." Ze soudního vězení přišlo do konce června 1945 do tábora na Skřivánku asi 1000 lidí. Byli rozmístěni ve 13 blocích, z toho 4 byly vyčleněny pro ženy.