Počet řidičů MHD není ideální. Ústeckému dopravnímu podniku (DPMÚL) se zatím nedaří naplnit jejich kmenový stav ze sta procent. Sice to zatím nemá vliv na obslužnost ani bezpečnost linek, Ústí a vedení podniku přesto opět sáhly ke zvýšení mezd.

To má zabít dvě mouchy jednou ranou: naplnit vládní nařízení o jejich minimálních mzdách a zažehnat případnou krizi v podobě odchodů zaměstnanců za lepším ohodnocením. Odbory přesto situaci v podniku kritizují s tím, že to nestačí.

Zvýšení základní hodinové sazby řidičů o celkem osm korun znamená čtyřmilionový příspěvek z letošního městského rozpočtu do podnikové kasy. „Peníze jsme převedli rozpočtovým opatřením,“ sdělila mluvčí magistrátu Romana Macová.

K 30. září 2018 podnik zaměstnával 103 řidičů autobusů, ale potřeboval by jich o dva víc. Co se obsluhy trolejbusů týče, z plánovaných 145 jich chybí osm. Průměrný měsíční výdělek činí u řidiče autobusu 26 513, šoféra trolejbusu 26 817 korun.

Od 1. září podnik řidičům navýšil základní hodinové mzdy o pětikorunu, od Nového roku to budou další tři koruny. Do odměn přidal pětistovku.

Jak vysvětlila primátorka Věra Nechybová, výše příspěvku vychází z kolektivní smlouvy a z dohody s odbory. „Jejich vliv je opravdu silný. Nechceme, aby nám řidiči odcházeli, přejeme si, aby zůstali. Na druhou stranu, jejich práce patří mezi tak vysoce rizikové, že si ty peníze zaslouží,“ řekla.

Mzdové náklady přitom činily plných 46 procent celkových provozních nákladů DPMÚL už před navýšením, tedy před 1. zářím. „Mzdy řidičů představují více než polovinu nákladů na mzdy pro všechny zaměstnance,“ poznamenal ředitel podniku Libor Turek.

Odbory však s výší mezd nejsou zcela spokojené. Třeba předseda zdejší organizace Jan Hampejs.

„Nemohu říci, že bych byl spokojen s výší mezd v podniku. Nejsou adekvátní ani k zajištění nových řidičů, ani aby zabránily jejich odchodu. Stále víc jich jezdí ve svém volnu, aby měli placený přesčas a zajistili si vyšší mzdu. Netýká se to jen řidičů. Kvůli nižším mzdám panuje nedostatek lidí v celém podniku, třeba v dělnických profesích,“ uvedl Hampejs.

Řidiči DPMÚL s ním většinou souhlasí. „Už od doby, kdy jsem se angažoval v odborech, tvrdím, že současný kmenový stav šoférů je potřeba zvýšit o deset. Nemusíme ani počítat lidi na nemocenské, stačí vybírání 25 dnů dovolené,“ vylíčil řidič Libor Verner.

Sám, ač přesčasy moc neslouží, ročně odpracuje přibližně měsíc navíc, což činí zhruba 150 hodin. „To asi není moc dobře. Co se mezd týká, nikdo nemohl čekat skokové zvýšení o dvacet korun. Město má nějaké možnosti, ze kterých musíme vycházet. Takže tohle plánované zvýšení vidím jako úspěch. Do budoucna ale bude s tím obojím, s penězi i kmenovým stavem, potřeba něco udělat, brigádníci nestačí,“ prohlásil Verner.

Určitou souvislost mezi výplatami, personálním obsazením a bezpečností silničního provozu naznačil Jan Pechout z BESIPu. „Takové množství přesčasů je z tohoto hlediska určitě závažné. Oni potřebují odpočinek, zodpovídají za život a zdraví cestujících, které vezou. Nemají přecházet chřipky nebo nachlazení, to vše má na jejich výkon vliv. Hodně jich to dělá, už jen proto, že první tři dny nemocenské jsou bez náhrady,“ upozornil.

Část řidičů dle jeho poznatků vstane ve čtyři hodiny ráno, jezdí do půl deváté ve špičce, pak má volno a opět jezdí do večera ve špičce a stále stejnou trasu. Někteří ve svém volnu jezdí brigády.

„Zažil jsem, že mi kurýr PPL dovezl objednávku a já ho znal jako řidiče MHD. Přivydělával si takto ve svém volnu. To vše významně přispívá ke zvýšení rizika nehody,“ dodal Pechout.