„Prozatím jsme se tou možností nezabývali,“ uvedl náměstek primátora Pavel Tošovský (ODS). S neochotou k tomu přistupují i obvodní radnice a argumentují především nedostatkem peněz. Například Střekov dostal od státu nabídku, aby odkoupil řopík z roku 1938 u hospůdky na fotbalovém hřišti v Olšinkách, a to za 52 tisíc. „Vojenským klubům a historii sice fandím, ale nemohu staré opevnění upřednostnit před opravami chodníků a údržbou zeleně. Na to nemáme peníze,“ poznamenal střekovský starosta Petr Vinš (ZLS).

„Škoda, že se radní alespoň nesnažili předem poradit s opozicí. Koalice PRO! Ústí a ANO 2011 na začátku minulého volebního období podobný případ řešila a předložila konkrétní příklady atraktivního využití turistického potenciálu těchto cenných vojenských památek,“ připomněl opoziční zastupitel Martin Krsek (PRO! Ústí).

V roce 2015 ústecké zastupitelstvo na druhý pokus schválilo získání tří bunkrů bezúplatným převodem s tím, že by se o ně staralo muzeum. Nakonec z převzetí sešlo, jelikož v březnu 2016 vstoupila v platnost novela zákona o státním majetku. Ministerstvo obrany muselo předat nepotřebný majetek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (UZSVM), který se ho nejprve musí pokusit prodat. Bezplatně převést by ho teoreticky mohl až po řadě neúspěšných aukcí.

„Do té doby jsme tyto objekty nabízeli bezúplatným převodem, pokud stály na pozemku majitele,“ přiblížil Milan Krulich z Odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem Ministerstva obrany ČR.

UZSVM loni převzal od ministerstva obrany v okrese Ústí celkem 24 bunkrů lehkého opevnění. „Po prověření majetkoprávního stavu jsme už dva prodali formou elektronické aukce. Zájem o tyto stavby projevují především fyzické osoby. V prodeji dalších bunkrů budeme průběžně pokračovat,“ poznamenala tajemnice ředitele ústecké pobočky UZSVM Michaela Ročková.

Postaralo by se o ně muzeum

Kdyby Ústí některý z betonových pěchotních srubů koupilo, městskému muzeu by podle ředitele Václava Houfka nevadilo se o něj postarat. Potřebovalo by však citelný příspěvek. Muzejníci před lety počítali s tím, že by řopíky převzali, vyklidili, vyčistili a zajistili údržbu. U Labe by je opravili, aby fungovaly podobně jako v Hostovicích nebo Velkém Březně. „Na Větruši bychom ho jen zajistili. Samozřejmě by záleželo na velikosti pozemku, ale už tehdy jsme počítali, že při smysluplném využití by nám to mohlo ročně ukrojit z provozního rozpočtu statisíce korun,“ připomněl Václav Houfek.

Ve Velkém Březně se o řopík stará zapsaný spolek Muzeum ČSLO Valtířov. „Já ho mám na svém pozemku pronajatý od UZSVM a v případě potřeby mám garantované předkupní právo. Ročně mě to stojí 20 až 30 tisíc korun, ale dělám to všechno zadarmo,“ informoval předseda spolku Jan Málek.