O používání roušek v nemocnicích informovala mluvčí KZ Petra Roubíčková. Prý tak rozhodli s ohledem na zhoršující se situaci ve výskytu akutních respiračních onemocnění, zejména chřipky. „Je stanovena ve všech nemocnicích Krajské zdravotní povinnost pro návštěvy na lůžkových odděleních mít po celou dobu návštěvy nasazený ochranný prostředek dýchacích cest jako je rouška nebo respirátor bez výdechového ventilu. Návštěvy jsou omezeny na počet maximálně dvou osob u pacienta a návštěva bude umožněna pouze osobám bez známek respiračního onemocnění,“ informovala KZ.
play_fill
Dále zdravotníci žádají všechny, kteří přicházejí k ošetření do nemocnic Krajské zdravotní, i jejich doprovody, aby ve vnitřních prostorách zdravotnických zařízení používali ochranný prostředek dýchacích cest.
„Jedná se o opatření, které je ohleduplné nejen k našim pacientům, ale i k personálu Krajské zdravotní. Při zavádění protiepidemických opatření vycházíme ze zákona o ochraně veřejného zdraví, na základě kterého jsme povinni činit hygienická a protiepidemická opatření za účelem ochrany zdraví pacientů a zabránění šíření infekce. Rozhodně se nejedná o šikanu a regulace nás nijak netěší, ale musíme chránit naše pacienty a ohleduplnost je nepochybně namístě i vůči našim zdravotníkům, kteří se o pacienty starají,“ uvedla.
Během dopolední návštěvy ústecké Emergency ovšem měla nasazenou roušku snad jen jedna seniorka čekající na ošetření a ještě jedna čekající žena středního věku. Mezi personálem byly sice vidět, ale velmi sporadicky, v podstatě jen u těch, kdo byli v menším prostoru. Na otázku, proč si nevzal roušku, přestože u vchodu visí několik upozornění na aktuální rozhodnutí, řekl jeden z návštěvníků, že je to zbytečná hysterie. „Stačilo mi to za covidu. Je to moje věc a nechci se o tom bavit,“ prohlásil, načež si šel po svém.
play_fill
Na sociální síti Facebook se jen na jednom z ústeckých profilů rozhořela doslova hádka o více než 450 příspěvcích o oprávněnosti tohoto opatření. Zamíchala se do toho řada příznivců z takzvané antivaxerské scény a příspěvky, některé i velmi dlouhé, hovořily i o škodlivosti očkování. Jedni to označovali za naprosté nesmysly, druzí své kritiky měli za naprogramované ovce. Některá z antivaxerských příspěvků přišla z pravděpodobně falešných profilů. Například uživatelka používající jméno Lidka de los Reyes.
„Chápu, každá firma si může na svém území nařizovat, co chce, jen nechápu, proč dříve (před covidem) stačilo zrušit návštěvy, a nyní zase návrat k rouškám! O to je horší, že to nařizují lékaři, kteří asi chyběli ve škole na hodinách imunologie! Ti lékaři a sestry jsou přeci očkovaní a dva roky slyšíme, jak tě očkování chrání,… a teď se dozvím, že jen má rouška ochrání personál! Ten personál ale po 12 hod. jde domu, kdo ho tam venku ochrání? No nic nebudu dodržovat, jen se nepodřídím – nejsem v sektě, ani ovce,… a prostě tam nepůjdu, dokud vlna chřipky neskončí,“ napsala v příspěvku.
play_fill
Ředitelka protiepidemického odboru Eva Patrasová z Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem vysvětlila, že sice Ústecký kraj je na tom co do epidemie respiračních onemocnění ve srovnání se zbytkem republiky lépe, ale už i tady nemocnost překročila hranici 1669 nemocných na sto tisíc obyvatel, přičemž o epidemii lze hovořit, jakmile je dosažena hranice 1,6 tisíce nemocných na sto tisíc obyvatel. Co se roušek a respirátorů týká, hygienici jejich nošení nenařizují.
„Dominuje především chřipka, máme hodně případů hospitalizace i u dětí. Covid-19 setrvale klesá. Nošení roušek si rozhodují zdravotnická zařízení. Ministerstvo vydalo doporučení, jak se chovat, pokud se zhorší situace. Konkrétní opatření nastavují na každém zařízení dle charakteru pacientů, dle míry rizika a tak dále. My každý týden posíláme informace o aktuální situaci,“ dodala.
close
info
Zdroj: Deník/Janni Vorlíček
zoom_in
Nařízení o nošení roušek v nemocnicích na Ústecku vyvolalo spory, ale nikdo ho zatím příliš nerespektuje.
Ústecký advokát Petr Musil k tomu vysvětlil, že existují zákonné principy ochrany veřejného zdraví a prevence. „Jestli to může zdravotnické zařízení nařídit, je otázka vnitřních předpisů, které vycházejí z charakteru daného zdravotnického zařízení. Pokud toto opatření má chránit veřejné zdraví, myslím, že i kdyby to nebylo zakotveno v psaném zákoně, ale mělo své opodstatnění, není důvod, proč by nemělo existovat. Komu se nošení roušek v nemocnici nelíbí, může se vždy obrátit na soud a další instituce,“ poznamenal.
play_fill
V každém případě mluvčí veřejného ochránce lidských práv Markéta Bočková vysvětlila, že ombudsman nemůže v rámci své působnosti prověřovat a tím pádem ani hodnotit postup poskytovatele zdravotních služeb při stanovování pravidel, jako je například povinnost nosit roušku či respirátor. Lidé se ale mohou na ombudsmana obracet se svými individuálními podněty kvůli postupu nemocnice nebo jiných poskytovatelů zdravotních služeb v jejich případě.
„Stížnostní mechanismus ve zdravotnictví má dva stupně. Nejprve lidé musí adresovat svou stížnost přímo poskytovateli zdravotních služeb, třeba nemocnici. Pokud nejsou s reakcí spokojeni, mohou se dál obrátit na úřad, který zařízení udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. To je většinou právě krajský úřad, ovšem pro některá zařízení udělují oprávnění k poskytování služeb například ministerstva,“ vysvětlila, jak si správně stěžovat.
„Teprve pokud člověk není spokojený s tím, jak jeho stížnost úřad vyřídil, může dát podnět ombudsmanovi. Ten postup krajského úřadu při vyřizování stížnosti prověří a upozorní na případná pochybení nebo průtahy. Vždy platí, že nemocnice i krajský úřad by měly každý případ posuzovat individuálně a vzít v potaz konkrétní okolnosti,“ dodala.
