Pane profesore, dá se říci, zda byl Tomáš Garrique Masaryk nejen filozofem a politikem, ale i historikem? 
Já jsem se ve své přednášce snažil ukázat, že se jednalo o velké nedorozumění. Přestože si Masaryk myslel, že byl historikem, nebo že alespoň psal jako historik, nebyla to pravda. Nepsal dějiny, nepsal historické publikace. Psal pro filozofy, psal pro společnost, psal sociologické práce. Ale skutečné dějiny to nebyly. 

I v případě jeho knihy Česká otázka? 
Ano. Když píše Českou otázku, tak samozřejmě prozkoumá dějiny Česka, ale vybírá si z nich fakta, která se mu hodí. Nepracuje pozitivistickou metodou, jak by bylo třeba. To znamená, že fakta, údaje a prameny, které nejsou pozitivní, které odporují jeho cíli, Masaryk pomíjí, přehlíží je. Takto nepracuje skutečný historik. Proto se dá říci, že Masaryk se sice historií zabýval, ale nebyl historik. 

Děkanka Filosofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem Michaela Hrubá
Celostátní sjezd historiků je pro Ústí i celý kraj dobrou reklamou, říká děkanka

Takže zkoušku z metodologie, která je dnes součástí studia historie na vysoké škole, by T. G. Masaryk nesložil? Určitě. 

Přesto byl význam Masarykových prací pro českou společnost velký. Byl podle vás pro Česko a Čechy pozitivní, nebo naopak zavádějící? 
Jako historik vám nesmím odpovědět přímo. Ale například debaty v aféře o pravosti Rukopisů královedvorského a zelenohorského se neúčastnil jako historik, ale jako „dirigent“. To znamená, že dal dohromady a publikoval práce svých kolegů, jako byl Jan Gebauer a Jaroslav Goll a další. Udal směr, ale on sám nebádal jako historik. Ale ukázalo se, že směr, který v této otázce nastolil, byl správný. Česká věda díky tomu o rukopisech konečně řekla, že to jsou padělky. 

To asi můžeme bezesporu označit za pozitivní. A co další Masarykovy „historické práce“?  
Například jeho kniha Jan Hus. Masaryk tvrdí, že Jan Hus dává smysl českým dějinám. Ano, ale existuje tu přece i české baroko. I české baroko patří do českých dějin. Masaryk to nechtěl vidět. Za vlády Habsburků nechtěl přiznat kladné stránky baroka. To není dobře. Ale nemohu říci, zda to, co tvrdil, bylo dobré, nebo špatné. O sto let později však můžeme říci, že byly úhly pohledu, které nechtěl vidět. A v tom nebyl skutečný historik. 

Protiatomový kryt v Chuderově.
Nakoukněte. Tohle místo v Chuderově vydrží i výbuch atomové bomby

Lišil se v tom například od Františka Palackého? 
Palacký, přestože psal romantickým způsobem, byl jako vědec důslednější, byl skutečný historik. I věci, které se mu nehodily, přijímal a analyzoval. Masaryk je přehlížel. Masaryk přemýšlel jako filozof. Palacký přemýšlel jako historik. 

Pane profesore, vy se postavou T.G. Masaryka zabýváte celý život. Je Masaryk výjimečnou postavou nejen českých, ale i evropských dějin první poloviny 20. století? 
Určitě. Nejen první poloviny 20. století. Dodnes je proto třeba se dál zabývat postoji, tím, co nám tady Masaryk zanechal. To, co platí pro Masaryka a historii, neplatí u Masaryka jako filozofa a politika. 

V těchto oblastech byl daleko větší postavou? 
Zcela určitě. Jako filozof byl daleko průraznější. Například svůj postoj k zrovnoprávnění žen nejen hlásal, ale když se stal prezidentem, tak ho i prosadil. Češi často ani netuší, že Československá republika byla prvním státem na světě, který nejen že dal ženám volební právo, ale také umožnil, aby byly voleny do parlamentu. Za Masaryka byly ženy poslankyněmi i senátorkami. To bylo tehdy celosvětově něco unikátního.