František Štván má na všechno názor, který všude rozešle. A většinou to vzbudí velkou odezvu v diskuzích.

„Pokud jde o obecné věci, tak tam si troufám tvrdit, že bych se vyjádřil ke všemu,“ říká vyučený krejčí, který momentálně pracuje jako bankovní policista.

Kdy jste napsal do novin svůj první příspěvek?
Pokud si dobře vzpomínám, tak to bylo hned po revoluci. Určitě jsem to psal do tehdejšího Průboje neboli předchůdce Ústeckého deníku.

O čem to bylo?
To si nepamatuji, ale mělo to něco společného s politikou. Nepochybně jsem reagoval na chování nově vzešlých politiků, kteří se začali ukazovat v jiném světle, než v jakém mluvili na náměstích při revoluci.

Co jste měl za známku ve škole ze slohu?
Vždy za jedna. Musím říci, že slohové práce mě zachraňovaly a vylepšovaly celkovou známku z českého jazyka. Měl jsem skvělého učitele pana Sobotku.

V jaký denní čas se psaní nejvíce věnujete?
Jednoznačně večer nebo brzy ráno.

Co vlastně děláte?
Dělám bankovního policistu. Jinak jsem vyučený krejčí. Po revoluci jsme s tehdejší manželkou založili živnost. Lidsky nám to neprospělo a to se odrazilo i na společném podnikání, a tak jsem následně byl správcem fotbalového stadionu a pak ředitelem ústeckého fotbalového klubu. Bylo to v roce 1992, kdy Arma začala postupně z divize postupovat až do druhé ligy. Určitou dobu jsem také podnikal. V bance jsem už patnáctým rokem.

Kde všude vaše články již otiskly?
U vás v Deníku, v MF Dnes, Právu, Blesku, Metru, Hospodářských novinách i v Lidových novinách.

Karikatura Františka Štvána

Karikatura Františka Štvána

Kupujete si noviny?
Denně si kupuji Ústecký deník, MF Dnes a Právo. Začínám Ústeckým deníkem, který mám ráno k loupáčkům a ke kávě. Zbytek si nechávám na večer. Mám rád komentáře. Noviny mají stále své kouzlo. Nejdříve se podívám na vaši stránku Čtenář reportér, kde si přečtu, kdo tam co píše. Pak se podívám na sport, jestli se píše něco o Armě a pak jdu hned na komunální kauzy. Co mě zajímá, to si zaškrtnu a ještě si to jednou pozorně přečtu, abych vše dobře pochopil.

Vaší přítelkyni to nevadí, že pořád jen píšete, když přijdete z práce?
Navštěvujeme se často, ale nežijeme ve společné domácnosti. Když jsem s ní, tak se jí samozřejmě věnuji.

Když jste s ní, tak nepíšete?
Píšu, ale Pavlínka to respektuje, protože se dívá na nějaký seriál v televizi , který mě nezajímá.

Je něco, na co byste nikdy nenapsal svůj komentář?
Určitě bych se nikdy nepouštěl do odborných polemik, například v chemii a fyzice. Ale pokud by šlo záležitosti obecné povahy, tak si troufám tvrdit, že bych se vyjádřil ke všemu.

Jaké kauzy na Ústecku momentálně nejvíce sledujete?
Všechny. Například v kauze páchnoucího lihovaru a nové elektrárny v Úžíně jsem trochu výjimka. Já tyhle instituce vnímám tak, že zajišťují lidem práci a obživu. Vím, že také obtěžují život ostatním, ale když si představím, že někdo přijde o práci, tak mám pocit, že bych trochu smradu dokázal překousnout. Samozřejmě připouštím, že bych možná mluvil jinak, kdybych v té oblasti bydlel. V elektrárně také vidím spíše pozitiva, kterými jsou pracovní místa, investice a daňový výnos do městské kasy. Pro mě je sociální výhoda této investice důležitější.

Sledujete zprávy v televizi?
Televizní noviny moc nesleduji. To je ta doba, kterou věnuji psaní.

Proč vlastně nejste novinář?
Onehdy napsal mluvčí ústeckého magistrátu Knotek, že jsem člověk nesmělé inteligence, kterému by neměli dovolit psát do novin. Možná, že to je ta odpověď.

Neříkejte, že tohle vás odradilo?
Bylo to od něj nefér. Chtěl jsem i omluvu, ale policie mi odpověděla, že to odkládají, protože pan Knotek nemohl vědět, v jakém duševním rozpoložení se nacházím. Což byl od policie další bodyček.

A co být tiskovým mluvčím?
A čeho (smích)?

Například ČSSD?
Řeknu to takto. Pokud by si někdo myslel, že bych určitou práci mohl dělat, pak by mi ji jistě nabídl. Nestalo se tak.

Řekl byste o sobě, že jste grafoman?
Určitě ne, proč? Drtivá většina lidí má na věci různé názory. Baví se o nich na pracovišti nebo v hospodě. Já patřím do té skupiny, která svůj názor i napíše. Vím, že to někdo o mně tvrdí, že jsem grafoman. Někdy se do mne lidé v diskuzích tvrdě navážejí a shazují, že jsem jenom krejčí. Vůbec si neuvědomují, že byla nějaká doba, v které se děti nemohly za postoje svých rodičů dostat na školu.

Dovedete si ještě něco ušít?
Určitě bych něco zvládl, ale nemám stroj. Nedávno jsem potřeboval zkrátit kalhoty, a tak jsem je odnesl k Vietnamcům.

Štván není žádný děda

V novinách jsem ho zaznamenal asi před třemi lety. Štvalo mě, že skoro každý den v Ústeckém deníku vycházel na straně Čtenář reportér dopisovatel jménem František Štván.

Říkal jsem si, co to je asi za bláznivého dědu, který nemá co dělat a stále jen píše. A hlavně každého pěkně zpucuje.

A on k rozhovoru přijde třiapadesátiletý muž, který vypadá o dost mladší.

Čtenáři ho znají jako člověka s názorem na všechno. Zejména na webu Deníku v diskuzích to mezi ním a ostatními pěkně jiskří. Přitom v osobním kontaktu je František Štván klidný a věcný.

Všichni o něm vědí, že je velkým fanouškem ústeckých fotbalistů. Aby ne, když jim v devadesátých letech dělal ředitele. Fandou zůstává a dokonce jezdí na každý venkovní zápas Army. Vlakem, klidně až do Olomouce.

V roce 2006 vstoupil do ČSSD. Tehdy ho oslovila poslankyně Mertinová. Kývnul a stal se řadovým členem. „Chodím na schůze a platím členské příspěvky,“ říká.

Za stranu bojuje hlavně perem. Málokterý jeho komentář není politicky zabarven na oranžovo.

Ve vašich názorech je vždy cítit, že jste člen ČSSD. Máte ve straně nějakou funkci?
Jsem řadový člen strany.

A vzal byste nějakou politickou funkci?
Určitě bych o tom vážně přemýšlel, ale musel by někdo přijít a říci: Ano, ty jsi člověk, který by nám mohl pomoci.

Co se vám na ČSSD momentálně nelíbí?
Momentálně nemůžu říci nic kritického. V minulosti jsem měl konkrétní výhrady, ale vyříkali jsme si je a nyní je mezi námi smír.

Jste zemanovec, nebo paroubkovec?
Takto bych to nerozděloval.

Kdo byl tedy lepší předsedou strany?
Předsedu Zemana jsem respektoval, líbil se mi jeho akcent na odboráře, protože jsem také odborář. Ale zklamal mě s tím, jak se chová po odchodu z politiky. Není přátelsky loajální. Sám ve svých knížkách přiznal, že není bezchybný. Předsedu Paroubka jsem osobně poznal poprvé, když jsem ještě nebyl členem strany. Strávil se mnou hodinu, naslouchal mi, zapisoval si a pomohl mi.

Vím, že jste ho obhajoval, když přišel s nápadem dát na kandidátku do voleb herečku Kateřinu Brožovou a hokejistu Jiřího Šlégra. Proč?
Respektoval jsem, že má právo navrhovat. Odpovědnost za volbu však mají příslušní členové. K herečce Brožové můžu říci jen to, že ji znám z televize, i když se na seriály, kde hraje, nedívám. Když může být v Americe guvernérem terminátor Schwarzeneger a dělá svou práci dobře, tak proč by ji nemohla zvládnout Brožová? Šlégr má sociální cítění. Slyšel jsem ho mluvit o tom, jak v Americe mají bohatí vyšší daně a nikdo se proti tomu nebouří. Myslím si, že jeho nominace je dobrou volbou.

A vám nevadí, že na to pak doplatí například zkušený politik Jaroslav Foldyna? Kvůli tomu spadl v kandidátce na těžko volitelné místo…
Foldynu respektuji. Ale žádné důkazy, že by byl nějakým podfukem vytlačen dolů, v kandidátce nejsou. Určitě přispěl k výhře v krajských volbách. Co se dělo po tom, je výsledek většinového rozhodnutí. Na nevolitelné místo podle mého přesvědčení nespadl, neboť v posledních volbách zajišťovalo mandát.

A vám nepřišlo logické, že se měl stát hejtmanem?
Ano, přišlo. Ale co se navenek jeví logicky, nemusí být následně výsledkem kolektivního politického rozhodnutí. Jarda je nepochybně silná osobnost, které fandím, ale poctivě musím přiznat, že s každým jeho krokem nesouhlasím.