Rozruch kvůli Matiční začal před dvaceti lety. Plot stál jen pár týdnů

Nenápadná ulice v Ústí nad Labem, jejíž jméno se stalo symbolem problematického soužití většinového obyvatelstva a romské menšiny. Od povyku kvůli stavbě 1,8 metru vysokého plotu v Matiční ulici letos uplyne 20 let.

V září 1998 se neštěmická radnice rozhodla řešit problémy s nepřizpůsobivými občany, většinou Romy, kteří byli do ulice sestěhování z okolních paneláků jako neplatiči nájemného.

„Lidé v rodinných domcích na jedné straně ulice museli snášet až do nočních hodin hluk, vítr do ulice stále přinášel odpad od dvou pavlačových činžovních domů, kde bydleli neplatiči. Kvůli hluku a rvačkám lidé v rodinných domcích mnohdy nemohli ani spát. Nový plot mohl nepořádek a hluk alespoň odstínit,“ vzpomíná tehdejší starosta ústeckého obvodu Neštěmice Pavel Tošovský.

Radní v Neštěmicích odmítli prodat domy v Matiční. Zájem měla místní dlužnice

„Byla to nešťastná kauza vyprovokovaná jakýmisi aktivisty za rádoby lidská práva. V novinách tomu nasadili korunu. Například v Lidových novinách vymysleli titulek: V Ústí nad Labem budují ghetto, varují Romové,“ kroutí hlavou i po letech exstarosta.

Když v září 2018 procházel znovu Matiční, šel jinou ulicí. Nejenže tam nebyl žádný plot, ale jeden vybydlený dům byl již stržený a další jsou zazděné. O 20 metrů dál mezitím vyrostlo nablýskané centrum automobilky BMW.

Tošovský se po 20 letech potkal v ulici se starousedlicí Jiřinou Pulchartovou. „Byl tady nekonečný křik, nepořádek a rvačky. Všechno zdemolovali. Sousedi bydlící naproti cikánským barákům chtěli alespoň pořádný plot,“ vzpomíná Pulchartová.

Služebna v Matiční má zájemce, obvod se obává spekulantů

Dodnes nechápe aktivisty, kteří tu tehdy byli jako doma. Do klidné ulice se také nastěhovala auta novinářů a televizních štábů.

„Nemohli jsme ani jít na nákup, aby se na nás novináři nevrhli. Abych se jich zbavila, někdy jsem říkala běžte vedle ke Kopeckým, ti vám toho řeknou víc. Vzpomínám si, že jsme s manželem šli na myslivecký den a známí si mě tam dobírali, že jsem televizní hvězdou. Jak jsem vystrčila nos z domu, byla jsem v televizních novinách. Totéž potkávalo i Kopecké odvedle a pár dalších sousedů kolem,“ dodává Pulchartová.

S tehdejší hlavou neštěmického obvodu Tošovským Pulchartová vzpomíná na lidi v ulici. Za 20 let zemřelo v Matiční ulici již šest starousedlíků.

„Kvůli tomu, co se dělo přes ulici, nemohli sousedi prodat své domky a odstěhovat se. Byly neprodejné,“ říká Pulchartová. Tošovský dodal, že v realitní kanceláři mu řekli, že rodinné domky bylo možné tehdy prodat asi za 1,5 milionu korun. Ale v Matiční by nedostali za dům ani 100 tisíc korun.

Okolí domů v Matiční září čistotou

Protihlukový plot nakonec vyrostl na podzim 1999. Stál ovšem pouze od 13. října do 24. listopadu. Vedení Ústí nakonec ustoupilo tlaku české vlády i ze zahraničí a bariéru nechalo rozebrat. Plot samotný skončil v ústecké zoo. Vláda Neštěmicím totiž slíbila 10 milionů korun, které šly mimo jiné na vykoupení domů starousedlíků, aby se mohli odstěhovat.

„Stát dal potichu domkařům zapravdu,“ míní Tošovský. Devastace domů však pokračovala dál do té doby, dokud se z činžáků nevystěhoval poslední problematický nájemník.

Na jeden z vybydlených činžáků se po letech dívá Tošovský s nostalgickým výrazem ve tváři. „Když jsem byl malý, tady v Matiční v čísle 6 v prvním patře bydlela naše rodina. Žili jsme na klidném a tichém místě. Když jsem se vrátil jako starosta, z Matiční ulice se stalo království odpadků. Obyvatelé z činžáků odhodili kolem domů ročně na sto tun odpadu,“ uzavírá Tošovský.

Matiční: Jak se ze zdi stane symbol rasismu?