Nutrii naleznete dokonce na Seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU a Mezinárodní svaz ochrany přírody ji řadí mezi stovku nejhorších invazivních druhů planety. Nutrie říční, v našich končinách známá i jako vodní krysa, řekomyš americká, řekomyš bonárská, bobr bahenní, bobr jihoamerický, nebo koypu se do Evropy dostala původně jako zvíře chované pro kožešinu s vedlejším využitím na maso, které mnozí považují za naprostou lahůdku.

„Pamatuji si z dětství, táta to nosil od souseda, a říkal tomu podle Krkonošských pohádek ironicky muštelky. Maso měla skutečně fajn. Nakonec se to ale sousedovi nějak přestalo rentovat, tak chovnou stanici zbořil a co neprodal, pustil do volné přírody. Dneska to potkávám na březích Labe s bobrem. Ten je fajn, ale nemyslím si, že ty potvory nutrie by sem patřili,“ vzpomínal padesátník Bohumil Seifert z Neštěmic.

„Občas je potkám na procházce v Brné, tam měli dokonce pět mladých a ty všechny tady asi zůstaly. Nebo i naproti ve Vaňově jsou, dvě jsem tam potkal. Pod zdymadlem je bobr," pokračoval.

Podle zoologa z ústeckého muzea Václava Berana se nutrie živí kořeny a bylinami, které vyhrabávají, nebo se pasou na březích a podél břehů. Přemnožené pak dokážou zcela zlikvidovat příbřežní vodní rostlinstvo a rozhrabat břehy tak, že pak neodolají erozi. Dokonce jsou schopné velmi rychle dostat sypané hráze do havarijního stavu.

„Vyhrabávají si navíc v březích nory. Potíže s ní mají také v Německu, Polsku, nebo Rakousku. Nemyslím si, že by se s tím dalo něco moc dělat. Když přijde tuhá zima, tak její stavy poněkud zredukuje, ale v posledních letech jsme měli zimy spíš teplé. V každém případě, přenožené nutrie by pro údolí Labe byly pohroma. Lepší je nekrmit,“ dodal. 

Mohlo by vás zajímat: Ústí chce vytlačit narkomany z centra. Napomůžou kamery i prořezání zeleně

Odhozené jehly a černé skládky odklízí strážníci městské policie | Video: Deník/Janni Vorlíček