Konkrétní kroky směřující k tomuto cíli byly představeny na workshopu, který se v rámci projektu Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko – ČR konal v budově Správy železniční dopravní cesty v Praze.

Projekt je realizován v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 spolufinancovaného Evropskou unií. Jeho lídrem je Správa železniční dopravní cesty. Univerzita J. E Purkyně v Ústí nad Labem je spolu s Českou geologickou službou jedním z českých partnerů.

V rámci projektu jsou studována jak technická a dopravní řešení plánované trasy, tak i další aspekty výstavby. „Výstavba
vysokorychlostního železničního koridoru je významnou investiční akcí státu, která má nezanedbatelné environmentální, ekonomické ale i sociální důsledky,“ řekla Kristýna Rybová, manažerka projektu za UJEP, v rámci svého příspěvku na workshopu.

UJEP jako projektový partner je zodpovědná právě za zhodnocení možných sociálních a ekonomických dopadů výstavby pro území Ústeckého kraje a Saska. Na workshopu, kde byli přítomni zástupci Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu, Ústeckého kraje a Inovačního centra Ústeckého kraje, představila univerzita metodický rámec, s jehož pomocí bude v dalších letech realizace projektu jednotlivé aspekty socio-ekonomických efektů hodnotit.

Na programu bylo také představení studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha – Drážďany, která je aktuálně ve
zpracování a jejíž výsledky by měly podpořit vedení tratě přes Ústí nad Labem, ačkoli stávající Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje stále počítají s vedením mimo Ústí nad Labem.

Při výběru nejvhodnější varianty budou mít důležité slovo také čeští a saští geologové, kteří již provádějí potřebný průzkum na zamýšlených trasách. Výsledkem bude jednotná přeshraniční geologická mapa a 3D model.

Výstavba vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan přinese nejen konkurenceschopné spojení těchto dvou měst, ale i napojení České republiky na vysokorychlostní síť v Německu. Vybudování 26 kilometrů dlouhého přeshraničního tunelu pod Krušnými horami navíc umožní převést dálkovou osobní a také nákladní dopravu z údolí Labe.