„Domluvili jsme se na základních parametrech. Tedy, že chceme zastávku v Ústí nad Labem, chceme vyřešit napojení Mostu a Litoměřicka. Na pracovní skupině potom bude domluvit trasování vysokorychlostní železnice,“ řekl Deníku hejtman Jan Schiller (ANO). Podle jeho představ by v komisi měli být především odborníci na územní plánování, dopravu nebo životní prostředí. Dohromady by jich mělo ve skupině pracovat patnáct až dvacet, kraji by měli dodat podklady, kudy rychlovlaky v budoucnu pojedou.

„Podobná stavba se vždy někoho dotkne. Ale chceme, aby se dotkla co nejméně lidí, abychom co nejméně zasáhli do jejich životů a abychom co nejméně zdevastovali krajinu. Je potřeba najít kompromis,“ doplnil hejtman.

Kdy by odborníci doplnění o politiky mohli svou práci dokončit, zatím není jasné, bude se ale jednat o dlouhodobější proces.

Stavba vysokorychlostní trati.
Rychlá trať z Prahy přes Ústí do Drážďan se rýsuje. Plány jsou o krok dál

Jedním ze členů pracovní skupiny by měl být také náměstek ústeckého primátora Martin Hausenblas, který se projektu vysokorychlostní železnice začal věnovat už při svém prvním působení ve vedení krajského města před šesti lety. Spolu s ním by ve skupině měl být také ústecký primátor Petr Nedvědický a architekt Vladimír Charvát. „Vidím tři hlavní aktéry, tedy kraj, Ústí nad Labem a Správu železnic, kteří mají z podstaty věci každý trochu jiné cíle,“ uvedl Hausenblas, který vznik skupiny přivítal.

Ústí podle jeho slov nebylo s krajem v minulosti sladěné a drželo se vlastní linie. To se musí podle Hausenblase změnit. „Ze strany státu pak bylo cítit jakési vrchnostenské nebo odtažité vedení celého procesu, i to je nutné změnit. To si ale myslím, že všem došlo. Že i kraj chápe důležitost VRT do Ústí nad Labem, nikoliv do Chabařovic,“ dodal Hausenblas. V Ústí by měla být vysokorychlostní železnice pod zemí, aby ve městě nerušila hlukem a nebylo kvůli její výstavbě nutné bourat další domy.

Správa železnic vybrala vítězný architektonický návrh nového vysokorychlostního terminálu Praha východ v Nehvizdech. Vítězem soutěže se stal návrh „MP+ov Nehvizdy 2020“ od autorského dua Jiří Opočenský a Štěpán Valouch.
První nádraží na vysokorychlostní železnici už má podobu. Podívejte se

Své zástupce by měly mít v pracovní skupině také obce z Litoměřicka, které se proti vedení nové tratě hlasitě ohradily. Některé z nich by její stavba rozdělila na dvě části, do jiných dříve vůbec neměla zasáhnout, v nových plánech se ale objevila v jejich katastru. „Doufám, že se to pohne vpřed. Nejprve něco naplánují a teprve pak s vámi mluví. Podobné problémy jsou i ve středních Čechách,“ řekla starostka Chodoun Marie Cimrová s tím, že konkrétní zástupce obcí z Litoměřicka ještě nestanovili.

Vysokorychlostní železnice se připravuje přes deset let. Podle nejoptimističtějších odhadů by její první část, tedy z Prahy do Litoměřic, mohla být hotová okolo roku 2030. Náklady na kompletní vybudování rychlotrati v České republice se odhadují v dnešních cenách na 600 miliard korun, skutečné náklady budou i kvůli inflaci ale výrazně vyšší.