Vzorně upravenou výstavní síň v prvním patře bílého domu na okraji města našla i česká televize s pořadem Hobby naší doby. Vášnivý sběratel však svůj sen nedokončil. „Tatínek v loňském roce zemřel, mlýnky ale stále vyprávějí jeho příběh," říká syn Petr Pruner.

Největší v Čechách?

Když někdo o někom řekne, že má největší sbírku ve městě, je to bomba. Mnozí Ústečané pravděpodobně netuší, že krásná a jedinečná soukromá sbírka kávových mlýnků, možná největší v Čechách, je v Chabařovicích. Když Ladislav Pruner před 30 lety přinesl domů první mlýnek jako ozdobu do kuchyně, nepředpokládal, že další desítky kovových, dřevěných a porcelánových krasavců budou potřebovat daleko větší prostor a zaberou celé podlaží rodinného domu. Dnes tato sbírka zahrnuje na 330 kusů různých strojků s typickým převodem, kde finálním výstupem byla drcená káva.

Syn sběratele Petr Pruner ochotně zastoupil svého otce při vyprávění o jeho sběratelské vášni. „Který byl ten první mlýnek, nevím. Ty nejstarší plnily svůj účel v letech 1800 1850. Táta je sháněl na různých burzách, dopisoval si se sběrateli z celé republiky. Jsou tu vzácné kovářské kusy, poměrně těžké se značkou Peugeot. Jeden sběratel z Francie nabízel za celou sbírku velké peníze. Táta se jen smál," tvrdí pokračovatel rodu.

„Zajímavý je třeba tento vojenský exponát, který je uložen v pouzdru pro plynovou masku. Další je vyroben z dělostřelecké nábojnice a označen rokem 1907. Jsou tu mlýnky z Turecka, USA, Rakouska, Německa, Polska, Itálie, Francie, z bývalého Československa. Některé nebylo možné přesně identifikovat, ale všechny jsou funkční."

Letáky i vzorky

Pečlivý sběratel měl v domku i jiné stroje a zařízení k úpravě kávy, ale především ty velké věnoval Technickému muzeu v Praze. Nechybí zde různé reklamní letáčky a vzorky kávy v originálním balení. „Jednou se nám stalo, že v okolí ve starém domě před bouračkou bylo nalezeno 40 kávových mlýnků. Po prohlídce na místě jsme však pouze dva vykoupili do sbírky, ostatní jsme už měli. Táta je pořád čistil, opravoval, kontroloval. Tamhle jsou," ukazuje na čestné místo na polici mladý muž. „Po několika letech bylo těžké tátu překvapit něčím novým, měl mimořádný přehled o výrobcích z celé Evropy. Jeho sen se naplnil, chtěl mít vlastní muzeum,", ukončil rozhovor Petr Pruner.