Zpráva o povolení demolice části původní správní budovy Schichtových závodů v Žukovově ulici zvedla lavinu nesouhlasu. Vyvolala dokonce reakci dvou bývalých ústeckých primátorů Petra Gandaloviče a Jana Kubaty, kteří se již řadu let v politickém dění neangažují a nevystupují na veřejnosti. Sepsali otevřený dopis svému současnému nástupci Petru Nedvědickému (ANO), aby kontaktoval vedení společnosti STZ Development, která budovu vlastní a vyjednával o záchraně a rekonstrukci budovy.

Ústecký senátor Martin Krsek zároveň navrhl ministerstvu kultury, aby historická stavba získala památkovou ochranu. Bohužel až poté, co stavební úřad vydal souhlas s demolicí. Platný demoliční výběr totiž bývá překážkou k zahájení úředního řízení, které určí, jakého stupně památkové ochrany a zda vůbec se navrženému historickému objektu dostane. Přesto ale ústecký památkový úřad podklady pro řízení zpracuje s poukázáním na minimum dochovaných památek v krajské metropoli.

Otevřený dopis exprimátorů Jana Kubaty a Petra Gandaloviče shrnuje význam někdejšího sídla Schichtovy korporace pro Ústí a poukazuje na historické souvislosti, jež město o většinu památek připravili. Zároveň primátora Petra Nedvědického žádají, aby vyjednáváním otevřel cestu k záchraně s tím, že to bude možné jen při spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Například při hledání vhodného dotačního titulu, který by rekonstrukci financoval.

Budova Schichtovy fabriky na Střekově.
Správní budovu Setuzy čeká demolice. Pokud nezíská památkovou ochranu

„Když najde cestu, jak budovu zachránit, budeme z toho mít radost. Nebyla to politika, ale snaha zachránit genius loci Ústí, co nás motivovalo k napsání otevřeného dopisu. Vývoj města sledujeme a přejeme mu jen to nejlepší. Samospráva se sice míchat do výkonu státní správy nemá, ale může se pokusit nastavit partnerství k záchraně,“ poznamenal Kubata.

Současný ústecký primátor Petr Nedvědický dopis nekritizoval. Naopak, pokusí se mu vyhovět. „Osobně jsem požádal úředníky z příslušných odborů magistrátu, aby mi zprostředkovali schůzku s vedením společnosti STZ Development, která budovu vlastní. Co mám informace, nemá být zdemolována celá budova, ale pouze přístavba, která je mladšího data. Náš stavební odbor také posílal na ministerstvo kultury všechny podklady k rozhodování. Tedy vše pokračuje přesně v mezích zákona. Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že pokud jde o demoliční výměr, je to výkon státní správy. Do toho samospráva, jak každý ví včetně bývalých primátorů, nesmí zasahovat,“ varoval.

Povinnosti vlastníka

Na sociálních sítích zpráva vyvolala takřka nevídané pozdvižení. Mnozí vzpomínají, jak sem chodili studovat, jiní do práce, další hovoří o tanečním sále a restauraci, tanečních zábavách či oblíbeném střekovském plese. Například Ústečanka Jitka Mrhalová. „Taková škoda, chodila jsem do nejvyššího patra do učiliště. Po tom schodišti jsem se něco naběhala, vzpomínky na studentská léta,“ napsala. Pavel Varga připomněl, že budova představuje velký kus historie Střekova.

„Na budově jsou, myslím, ještě stará loga Schicht a vedle je velký taneční sál, kde dřív byly plesy a zábavy,“ líčil. Za všechny to ale shrnula Gabriela Beranová. „Lázně Dr. Vrbenského zničeny, domky, co postavil pro dělníky Schicht, se budou bourat a tato nemovitost také. Umíme jen vše zničit. Proč se postupně neopravovala, kdo to nechal zajít tak daleko? Vlastník nemovitosti se ze zákona o ni musí starat. Ale v tomhle státě se dějí věci, že by už s námi měl někdo zatřást a začít znovu. Je mi z toho smutně,“ povzdechla si.

Mýdlo s jelenem pokládají u hrobu Johanna Schichta muzejníci z Ústí a další patrioté již nějaký ten pátek. Nezapomněli na to ani letos. Sešly se tři desítky lidí.
FOTO: Bez Schichtů by nebyl Střekov. Proto po nich v Ústí pojmenovali park

Správní řízení o zapsání budovy na seznam kulturních památek ještě nezačalo. Byla vystavěna ve dvou fázích. První část vyrostla v roce 1908, druhá v letech 1911 až 1913. Autory novější části jsou architekti Josef Riedl a Hermann Goedecke. Impozantní šestipodlažní přístavbu se železobetonovým skeletem navrhli ve stylu art deco. Zahrnuje reprezentativní vstupní halu obloženou mramorem s točitým schodištěm se štukovými vlysy s ochrannými známkami firmy.

Ve stavbě vyniká ředitelské patro s luxusním vestavěným nábytkem, kulturní sál, takzvané kasino s křišťálovými lustry nebo prosklený fotoateliér na střeše. Budova není udržovaná, chátrá a trpí nájezdy zlodějů kovů a vandalů. Zdemolovanou část má nahradit parkoviště pro kamiony. Ústecký deník oslovil písemně i vedení společnosti, která ji vlastní, to ale prozatím neodpovědělo.