Senioři z Ústí mají mladé sny
Janské Lázně - Nezáleží na věku. Sny se zdají bez ohledu na něj. Někdy jen u nich zůstane, jindy jsou motorem do života. Své zelené sny si vyrazila do Janských Lázní splnit skupina pětapadesáti seniorů z Ústí nad Labem. Někteří v penzionu Sola Fide byli už podvacáté. Nachlup tolikrát jako herci z Divadla Járy Cimrmana, kteří sem pravidelně jezdí v lednu.
Pod vedením odvážné velitelky Zdeničky Švihové si své zelené sny plnili aktivní senioři s hůlkami i bez, aby místním poděkovali za úsměvy z kopců.
Nejstarší účastnice paní Anička oslaví v listopadu 95. narozeniny, ale v plavkách byla ozdobou místního bazénu. Celkem dvanáct manželských párů mapovalo okolí lázeňské kolonády, někteří vyzkoušeli moderní lanovku na Černou horu i Sněžku.
Malé drama
Uprostřed týdne zastavily u penzionu dva barevné vláčky a celá skupina za povzbuzování domorodců vyrazila do Pece pod Sněžkou. Nádherné scenérie, které obdivuje každý rok i bývalý prezident Václav Klaus, dojaly k slzám i Drahušku Veselou, která má prochozenou snad celou republiku.
Osmdesátku oslavila už před několika lety, stále je plná humoru a nadsázky. Sama vyjela na Černou horu , aby při zpáteční cestě ulovila sympatického mladíka, který ji doprovázel až do Janských Lázní. U Kolínské boudy bylo krásně, zpáteční cesta však byla plná napětí a dlouhých telefonátů.
Jeden z turistických vlaků měl závadu na brzdách. Ústečtí senioři zůstali uvěznění vysoko v kopcích u Husovy boudy. Všechno však dobře dopadlo. Po dvou hodinách jiný stroj dopravil turisty na místo určení a u večeře bylo co vyprávět.
Vyrazili i na Sněžku. Mnozí využili služeb zdejší poštovnu, aby svým příbuzným a známým poslali originální vzkaz z nejvyšší české hory.
Ústecká skupina poslední den svého pobytu zaskočila personál penzionu zpěvem a tancem. Pavel Dvořák hrál na přání a končilo se kolem půlnoci.
Umějí žít
Bez ohledu na to, že průměrný věk turistů z Ústí byl pětasedmdesát let, někomu už pomáhá speciální vozítko, jinému hůlčička a doprovod, drží je jejich stále mladé sny. Všichni byli nesmírně šťastní, že vládce hor Krakonoš jim dal další šanci porovnat místní ostrou zeleň s tou ústeckou.
„Je tu krásně v zimě i v létě, ale bydlet bych tu nechtěl. Práce tu pěkně bolí a po povodních brečeli všichni. Rád zase přijedu a palce budu držet všem," prohlásil seriózní muž a vyfotil červený mrak nad sebou. Tahle parta umí žít!