„Po povodních se ke mně dostala zpráva, že se se sesuvem něco děje. Nejspíš vlivem zátěže, kterou pro něj znamenaly prudké deště," vysvětlil náměstek primátora Pavel Boček, proč prohlídku místa geology inicioval. Experti České geologické služby (ČGS) sesuv zmonitorovali a doporučili městu sérii opatření.

„Sesuv je v malém pohybu neustále. Po povodních se hnul o centimetry. U tak důležitých sesuvů jako je Čertovka, které jsou navíc v zástavbě, je ale monitorování situace důležité. Je lepší být připraven," řekl specialista na sesuvy a skalní řícení Petr Kycl z ČGS.

Poslední sanace svahu nad Vaňovem se uskutečnila v roce 1995. Pod Čertovkou tehdy vyrostla železobetonová zálomová zeď, která měla sesouvající se horninu zadržet.

„Kotvící systém je starý téměř osmnáct let. Celou dobu je pod ohromným zatížením, revize by mu prospěla," podotkl ke stavu dřívějších opatření Kycl.

Přestali uklízet i monitorovat

Vyčistit by podle něj potřeboval i samotný sesuv. Hornina přes ochrannou zeď už několik let přepadá, čemuž napomáhají i náletové dřeviny v čele sesuvu. „Vím, že zpočátku se snažili zeminu odsud odklízet. Pak se to prostě nechalo být," sdělil geolog.

Podobně tomu bylo i s monitorováním aktivity sesuvu. Do roku 2002 jej prováděla společnost AZ Consult. „Pak ale došly peníze. Od té doby se o sesuv nikdo moc nezajímal," doplnil Kycl.

Až zmíněné události z poloviny letošního roku přiměly magistrát situaci řešit. „Pod sesuvem se nacházejí domy, zahrady a chaty. V tuto chvíli žádné nebezpečí nehrozí, přijímáme pouze preventivní opatření," řekl náměstek Boček.

Kotvící hlavy jsou u konce životnosti

Magistrát vyzval firmy, aby připravily podklady pro vypracování projektové dokumentace na projekt prevence sesuvu. Poté se rozhodne, jaká konkrétní opatření budou následovat.

„Například kotvící hlavy jsou u konce se svou životností. Bude je třeba obnovit. Tohle vše už ale musí posoudit odborníci. Potřebujeme znát rozpočet nutných opatření a podle toho se zařídit," vysvětlil Boček s tím, že pro financování monitorování sesuvu i jeho případných zabezpečení odbor životního prostředí využije dotační tituly určené na prevenci sesuvů.

Pětileté monitorování pohybující se půdy vychází podle Kycla až na milion korun. „Také jsem navrhoval umístit na kotevní prvky dynamometr, který by měřil jejich zatížení. Na zeď tlačí ohromná masa zeminy a je vhodné vědět, jak se sesuv chová a přizpůsobit tomu opatření do budoucna," dodal expert na sesuvy.