Sesuv patří k trvale aktivním a je zapsaný v Registru svahových nestabilit, provozovaným Českou geologickou službou. Letos se sice zklidnil, ale pouze na přechodnou dobu. Jen proto, že letošní zima je suchá a mírná. To však nemá vliv na stav opěrné zdi ani na kotevní systém, které jsou v havarijním stavu. Na včerejším zasedání ústeckých zastupitelů o tom informoval primátor Petr Nedvědický. „Sesuv je bohužel tak rozsáhlý a v takovém stavu, že bude potřeba jistící kotvy umístit mnohem hlouběji než doposud,“ poznamenal primátor Petr Nedvědický.

Cena za výhled

Místní lidé se prý do určité míry smířili s tím, že žijí pod nebezpečným „kopcem“, na druhou stranu je to však velmi hezké místo k životu. „Nachází se nad tratí, silnicí, pohled do údolí stojí za to. Ovšem obavy, že by se to mohlo uvolnit, lidé mají. Určitě budou rádi, když město dodrží své slovo a postará se o rychlé opravy a sanaci,“ líčil předseda spolku Občané Vaňova Július Béreš.

Ústecký magistrát sleduje sesuv na Čertovce od roku 2013. Zajímá se o deformace na jeho čele i jižním okraji, o trhliny na skořepinách opěrné zdi, tlak na kotvy a další indikátory sesuvné činnosti.

„Doporučujeme okamžitě zahájit sanační práce. Měly by v první řadě řešit obnovu kotevního systému a opravu poškozených kleneb opěrné zdi,“ uvedla v materiálu předkládaném zastupitelům k projednání úřednice Denisa Veinholdová z ústeckého odboru strategického rozvoje s tím, že v budoucnu by nebylo od věci opěrnou zeď rozšířit.

Sanační práce by měly začít podle předpokladů letos v červnu. Pokud Ústí nad Labem získá dotaci v plné výši, bude činit přes 11 milionů korun, což představuje 85 procent z celkové předpokládané sumy. Město tak zaplatí necelé dva miliony korun.

Měla být mohutnější

Svah na Čertovce ohrozil Vaňov v polovině 90. let. Geolog Vladimír Cajz z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR vysvětlil, že kvůli tomu dokonce vznikla odborná studie, která v Českém středohoří vymezuje nebezpečná sesuvná místa. Čertovku prý sledoval roky. „Nebýt té zdi, nejspíš by snah přerušil silnici u Labe, železnici a zničil obytné domy. Z té informace vyplývá, že ji tehdy měli navrhnout větší a mohutnější,“ poznamenal.

Poslední sanaci zažila zeď na Čertovce v prosinci roku 2014. Místním totiž občas dopadly na zahradu i půltunové balvany. I proto nestabilní lokalitu hlídá síť čidel. Ukazují odborníkům, jak se chová v rozdílném počasí a ročních obdobích, a hlídá i praskliny v betonu zdi.

Svahy Labe a Českého středohoří obecně patří k nestabilním kvůli své geologické stavbě. Nejznámějším sesuvem je ten z roku 2007 na Větruši, kdy nevydržely terasy pod výletním zámečkem.