Radnice v Ústí zároveň navrhují změnu zákona a finanční pomoc od státu tak, aby umožňoval jednak vykupování domů ve vyloučených lokalitách, které by ukončilo kšeftování s chudobou, a jednak vyvlastňování nemovitostí, o které se majitel dlouhodobě nestará.
Místní lidi zapojuje městská policie jako asistenty prevence kriminality už několik let. Celkem jich zaměstnává 19 a využívá k tomu dotace z ministerstva vnitra. V každém městském obvodu, kde jsou ghetta, lze nějaké potkat. I například v Mojžíři, jehož problémoví obyvatelé v poslední době vzbudili pozornost nerespektováním základních pravidel slušnosti či odhazováním odpadu z oken na veřejná prostranství.
Jen letos podle mluvčí magistrátu Romany Macové ústečtí strážníci obdrželi z ministerstva vnitra 1,8 milionu korun. „Jsou určeny na dva dílčí projekty. Konkrétně na záznamové zařízení pro pohovorovou místnost sociálního odboru. Na něj dotace činí 136 tisíc, a na samotné asistenty prevence kriminality 1,64 milionu korun,“ upřesnila.
Nepořádek, řev, konflikty
Jako asistent pracuje například David Ferko z Mojžíře. Ten na zdejším sídlišti bydlí dvacet let a podle jeho slov ho zoufalá situace už přestala bavit. „To je opravdu hnus, co se tu nás děje. Nepořádek, řev, konflikty. Slušní lidé aby se báli vyjít na ulici. Přistěhovala se sem spousta migrantů ze Slovenska, kteří doslova dělají psí kusy, a Ústečáci nás starousedlíky hází s nimi do jednoho pytle,“ postěžoval si.
Od té doby, co se o něm ví, že pracuje jako asistent u městské policie, mu místní při problémech píší SMS či zprávy na WhatsApp a on je spolu s kolegy z asistenční služby či se strážníky nebo policií, dle závažnosti incidentu, pomáhá řešit. „Nechci, aby se naše sídliště změnilo ve starý Chanov. Chceme normálně žít. Stalo se, že jedna rodina byla tak nepříjemná, že se místní semkli a vyštípali ji,“ přiblížil.
Asistenti se po vyškolení ve vymezeném „rajónu“ pohybují v uniformě, ale nemají zbraň ani pravomoci. Vyzbrojení jsou především znalostí místních poměrů a určitým respektem obyvatel své komunity. „Když odhalí nějakou nepravost, kontaktují strážníky, ti to poté vyřeší. Svůj význam mají u škol, řešení menších konfliktů či udržování pořádku na ulici,“ vylíčil zástupce ředitele městské policie Jan Novotný.
Nepořádek ovšem neuklízí, k tomu využívají alternativně potrestané. „To jsou ti, co spáchali vážný přestupek, nebo drobný kriminální čin, a jsou laicky řečeno odsouzení k veřejně prospěšným pracím,“ vysvětlil Novotný.
Neštěmická radnice také využívá dva asistenty, kteří pracují v celém městském obvodu. Jako recept ale zdejší starostka Yveta Tomková vidí především systémová opatření a hlavně změny zákona. Mojžíř považuje za typický příklad zpackané privatizace. Drtivá většina bytů, prý až 70 procent, je v rukách soukromých majitelů, kteří tam nežijí a jen vydělávají na tom, že je pronajímají sociálně slabým. „Zároveň ale mnohdy neplatí do fondů oprav a není tak výjimečné, že například výtah jezdí jen do třetího, čtvrtého patra. Musíme začít vykupovat byty v dražbách, aby je dál neskupovali spekulanti, kteří byt pronajímají i za 15 tisíc korun měsíčně. Tyto nájmy pak platí stát, tedy my všichni z našich daní. Tohle je naprosto neúnosné. Musí se změnit zákony o sociální podpoře,“ dodala Tomková.