Kliknutím zvětšíteProjekt zpřístupnění šikmé věže kostela Nanebevzetí Panny Marie postoupil do další fáze. Ústecká komunitní nadace ho rozdělila na dvě části. Rekonstrukci vnitřních prostor, která přijde na 2,5 až 3 miliony korun, a poté výstavbu venkovního schodiště.
Nadace proto na rekonstrukci vyhlásila veřejnou sbírku. Přispět může každý za pomoci SMS zpráv nebo „adopcí“ schodů. Jeden vyjde na 25 tisíc.
„Zrenovované prostory věže předáme zpět římskokatolické církvi coby majiteli, moderní přístavbu bychom si rádi ponechali,“ uvedl ředitel Ústecké komunitní nadace Tomáš Krejčí.
K rozdělení projektu nadace sáhla poté, co bylo jasné, že proti navrženému architektonickému řešení vnitřních prostor věže nemají připomínky hasiči nebo památkáři, zatímco proti velmi nápadné moderní přístavbě externího schodiště ano. Hlavní problém je totiž ve změně původního projektu, který památkáři schválili. Jenže připomínky hasičů si vynutily jeho přepracování.
Zásadní změny jsou v nárůstu hmoty a výšky venkovního schodiště, což podle mínění památkového ústavu z přístavby de facto udělalo novou stavbu. Další připomínky se vázaly ke změně materiálu z lehkého dřeva na těžkou ocel. „Nejsme přesvědčeni, že tak masivní konstrukce je u historické stavby vhodná,“ vysvětlil mluvčí ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu Daniel Vágner.
Podle autorů rekonstrukce vnitřních prostor šikmé věže a přístavby schodiště architektů Martina Rajniše a Tomáše Kosnara je velmi složité najít řešení vyhovující hasičům a zároveň památkářům.
„Mají totiž dost často naprosto protichůdné požadavky. Jedni chtějí schodiště co nejmenší a ze dřeva, druzí naopak velké a z ocele,“ řekl architekt Kosnar.
Celkem 60 metrů vysoká věž se odklání od vertikály o zhruba dva metry. Je tak nejšikmější věží ve střední Evropě. Odklon způsobila za 2. světové války letecká puma, zničila i schodišťovou přístavbu. Dnes je možné se na věž dostat jen krkolomnou cestou přes podkroví chrámové lodě.
V podkroví se nachází někdejší byt zvoníka, který by se měl změnit v expozici vztahující se ke kostelu, a samozřejmě zvonice. „Jsou tu tři zvony Zuzana, Jan a nejstarší Willeborte ze začátku 16. století z Nizozemí,“ vyjmenoval ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.
Jan z poloviny 16. století představuje určitý unikát, jelikož obsahuje reliéf s portrétem mistra Jana Husa. Dokladuje střídavé používání kostela katolíky a lidmi husitského či protestantského vyznání v době jeho pozdně gotické přestavby po zničení a vypálení města.
Dnešní podobu kostel získal na přelomu 19. a 20. století po přestavbě navržené architektem Josefem Mockerem, který též pracoval na přestavbě Karlštejnu.
Zpřístupnění věže kostela potrvá několik let. „Máme zkušenost, že na sebrání této částky potřebujeme přibližně rok a půl. Rekonstrukce začne, až bude celá částka k dispozici,“ dodala manažerka nadace Kateřina Valešová.
1
108
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
