Už v minulosti totiž skládka kontaminovala chloridy a sírany podzemní vodu v okolí. Proto se dodnes nedá pít, jelikož její zdroj pro okolní obce byl právě na patě skládky. Kvůli tomu bylo v minulosti potřeba vybudovat dálkový přivaděč pitné vody.

Parcely pod skládkou koupila developerská společnost, která zde chtěla podle chuderovského starosty Jiřího Beneše provozovat ekologickou farmu. Proti tomu se ale obec postavila, jelikož má obavy, aby během stavebních prací dělníci například neporušili fólii, která kryje kaly z výroby sody. Ty se sem od 60. let vyvážely z Tonasa lanovkou. „Ve spolupráci s ostatními starosty jsme si nechali dělat odběry povrchových vod. Znečištění sice nedosahuje limitních hodnot, ale žádná sláva to také není,“ líčil starosta Beneš s tím, že požádali Českou inspekci životního prostředí o kontrolu.

Skládku najdete, když se vydáte od autobusové zastávky k Radešínskému vrchu. Vystoupáte na kopec k lesu, potom rovně lesem, až dojdete k návrší tvořenému skládkou. Právě tudy vedla šestikilometrová lanovka s kapacitou sto tun materiálu za hodinu, která sem mezi lety 1969 až 1990 vyvážela odpadní kaly z výroby sody, tedy nevypálený vápenec, popel a škváru. Pro obyvatele ústecké čtvrti Neštěmice se stalo hučení a klapání vozíků na desítky let typickým zvukem všedních dní. „Vyrostl jsem pod lanovkou. Pamatuji si, že mezi námi dětmi kolovaly strašidelné legendy o dvojici kluků, kteří se lanovkou chtěli svézt. Vlezli do vozíku, ale lanovka se někde v lesích zastavila, a protože to mělo být v zimě, tak tam prý umrzli,“ zavzpomínal vedoucího historického oddělení ústeckého muzea Martin Krsek.

V roce 1980 zde nechala fabrika za pomoci trhavin vytvořit obrovskou jámu, aby úložiště odpadů ještě rozšířila. Měla rozměry 50 krát 70 metrů a hloubku 6,5 metru. Celkem šest tun trhavin umístěných ve 350 vrtech po odpálení vyprodukovalo 23 tisíc kubíků zeminy.

Po ukončení výroby v roce 1991 provedla sanaci skládky společnost Skanska. Cílem bylo podle mluvčího České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jiřího Ovečky zamezit hlavně znečišťování podzemních a povrchových vod průsaky. Proto bylo potřeba těleso skládky s odpadem izolovat, aby na ni nepršelo. Firma zarovnala terén, utěsnila skládku fólií a metrovou vrstvou jílu. Na ni pak navezla půdu a vysázela stromy.

„Sanační práce trvaly od září 1994 do dubna 2003 a sledování jakosti podzemních a povrchových vod v okolí skládky skončilo v roce 2007. Z výsledků monitorování plyne, že sanace odstranila zdroj možného znečišťování podzemních a povrchových vod,“ uvedl Ovečka.

Informaci doplnilo ministerstvo životního prostředí ústy své mluvčí Petry Roubíčkové s tím, že mezi lety 1996 až 1998 byly potřeba další sanační práce a poté ještě opravy těsnící vrstvy. „Monitoring skončil v roce 2007. Záznam má ve veřejné databázi Systém evidence kontaminovaných míst a je veden pod ID číslo 78869004 a názvem Skládka Radešín, databáze je postupně aktualizována,“ informovala.

V databázi lze záznam skutečně nalézt, ale některé podrobnosti jsou nepřesné. Informace o tom, že se nenachází na území CHKO, je dokonce chybná, protože stačí nahlédnout do příslušné mapy a najdete ji v CHKO České Středohoří.

Nic závadného

Další kontrolu na základě podnětu starosty Chuderova provedla ČIŽP v červenci loňského roku. Nezjistila ale nic závadného, zároveň nedoporučuje v lokalitě stavět, aby nebyly znehodnoceny provedené sanační práce a znečištění z odpadu opět nezačalo narůstat. „V současné době nemáme žádné indicie, že by někdo porušil provedená opatření,“ informoval mluvčí ČIŽP Ovečka.

Z nahlédnutí do katastru nemovitostí lze zjistit, že vlastníkem je pražská společnost DBV Invest. Ta nikde ve veřejných zdrojích neuvedla telefonní kontakty. Jedním z vlastníků je akciovka EC Group. Na telefonním čísle, společném s další firmou, nikdo nepřijímal hovory. Na e-mail s dotazem prozatím nikdo neodpověděl.