Skupinka žen a dívek v sedu na bobku pečlivě očesává jahodové keříky. Práce jim sice už jde od ruky, přesto nejsou tak výkonné jako zahraniční sezónní dělnice. Ty na jahodovou plantáž do Svádova každoročně přijížděly zhruba v polovině května. Jenže koronavirová pandemie uzavřela hranice i ambasády. Mladé studentky prostě nemají ten správný „grif“ a chvíli jim potrvá, než ho získají a bolavá záda si zvyknou na hrbení u záhonu. Práci jim ke všemu ztěžuje nutnost mít nasazenou roušku nebo častá dezinfekce rukou.

Vlastník plantáže Stanislav Štrympl jich zaměstnal kolem dvou desítek. „Ve fóliových sklenících to zatím zvládáme. Ale jakmile začneme jahody sklízet na poli, nebudeme stíhat. Potřebujeme tak čtyřicet česáčů. Když je neseženeme, zůstane to nesčesané a škody půjdou do statisíců,“ popsal s tím, že se na pole přesunou za týden, deset dní.

Sledoval přitom dvojici mladičkých dívek, které přebíraly přepravky plné jahod od česáčů, navážily je a překládaly do krabiček. Tady se skrývá další komplikace. Zatímco v minulých letech nebyla potřeba krabičky víčkovat, letos je musí kvůli přísnějším hygienickým pravidlům zakrýt a navrch přidat etiketu s firmou, váhou, čárovým kódem a dalšími údaji.

„Přivedla mě sem nuda. Šla jsem na brigádu, protože jsem se nudila, opravdu. Ty peníze ani tak nepotřebuji, spíš jsem cítila potřebu se něčím zaměstnat během karantény,“ vysvětlila svou přítomnost na plantáži žákyně základní školy Tereza. Její spolupracovnice Michaela to prý má stejné. „Chodím do deváté třídy. Přivedla mě sem kamarádka, docela mne to baví, co víc na to říci,“ smála se mezi víčkováním krabiček a lepením etiket.

Zavlažování se prodraží

Majiteli vzrostly i náklady na zavlažování, letos je totiž extrémní sucho a spadlo nějakých pět milimetrů srážek. Další díl úrody poničily před týdnem přízemní mrazíky.

„Sázeli jsme během března. Sazenička stojí patnáct korun, ale zatím extrémní ztráty nemáme. Náklady nám vzrostly o třicet procent. Uvidíme, co bude dál,“ poznamenal Štrympl. Jahody kvůli tomu zdražily, jedna vanička stojí 69 korun.

Na polích přitom mají čtyři druhy jahod. Ty ve fóliovníku nechali dozrát do takzvané konzumní zralosti. Sklízet tedy musejí opatrněji, aby plody nepoškodili. Španělské a italské odrůdy se sklízejí o něco dřív, dozrávají vlastně až během přepravy. „Normálně jsme začínali každý den ráno o páté. Dnes se to nedaří, začínáme o dvě hodiny později,“ vylíčil majitel.

Na zájem si zatím nemusí stěžovat. Zákazníci sem jezdí a už se zajímají i o odrůdy na výrobu marmelád a džemů. Na ty je ale ještě brzy. Nejvíc přesto dodávají do supermarketů známých řetězců v Praze a Plzni. Nejistota budoucnosti trochu dopadá i na další plodiny, které Štrympl pěstuje. Zelí na krouhání a nakládání, jehož sklizeň začne v polovině září. Případně pět odrůd brambor na pěti hektarech. Největší starost mu zatím dělá především sucho.

Odpovědi meteorologů přitom moc optimismu pěstitelům nepřidávají. Dát předpověď na dlouhou dobu dopředu podle meteorologa Martina Nováka z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu na ústeckém Kočkově ani neumí. Nějaké srážky prý očekávají v sobotu. Ty ale vysoušení jen na nějaký čas pozastaví, než že by obrátily stav k normálu. „Tendence směřuje k vyšším teplotám a suchu. Pokud by v létě něco spadlo, tak to budou přeháňky lokálního charakteru spíš než velkoplošné a vícedenní deště. Srážkový extrém přijít může, ale pravděpodobnost je malá,“ dodal Novák.