U pomníku ústeckým Židům, kteří za druhé světové války zahynuli v koncentračních táborech, je vysázeli žáci ZŠ Elišky Krásnohorské ze Skřivánku.

„Vím, co a v jakém prostředí nacisté za války dělali Židům. Dovedu si představit, jak hrozné to musí být pro rodiny, které tam měly své příbuzné. Přijde mi velmi solidární projevit tímto způsobem svou lítost,“ popsal školák Josef Štejfa, který se svými spolužáky pomáhal sázet.

Odkázal přitom na smutné osudy přibližně 13 stovek obyvatel Ústecka hlásících se před válkou k místní židovské obci. Po německém záboru pohraničí je architekti zrůdných Norimberských rasových zákonů označili za podřadné a hodné zlikvidování.

Školáci sázeli v parku krokusy na památku dětských obětí nacistů.Zdroj: Deník / Vorlíček Janni

Židé, kteří z Ústí včas neodešli jako například rody uhlobaronů Petschků a Weinmannů, skončili nejprve na nucených pracích a poté v terezínském ghettu. Z těchto 366 lidí nacisté 224 zavraždili ve vyhlazovacích táborech u Zamośći, Rigy a Lodže. Ústecké židovské obci po ukončení války zbylo 195 členů.

„Připomínáme si jejich památku. Lidí nezákonně odvlečených, přestože byli součástí tohoto města i okresu a pomáhali je budovat. Ať už v těžkém průmyslu, obchodě, umění nebo lékařských vědách,“ poznamenala předsedkyně Anna Ťupková z Židovské obce v Ústí nad Labem.

Jak vysvětlil ředitel Martin Alinče, ZŠ Elišky Krásnohorské se pod jeho vedením otázkám spojeným s židovstvím věnuje dlouhodobě. Školáci s učiteli zapracovali na celé řadě projektů i ve spolupráci se zahraničními partnery, třeba partnerským Lessing-Gymnasium v německém Döbelnu.

„Projekt Krokus, jehož iniciátorem v ČR je Židovské muzeum v Praze, nás velmi oslovil. Iniciovala ho irská nadace jménem Holocaust Education Trust Ireland. Patronaci převzala primátorka Věra Nechybová, finančně ho podpořila ústecká židovská obec,“ dodal ředitel Alinče.