Starat se o venkovskou školu v době drahých potravin je docela fuška. Uspěje ten, kdo ví, co a kde je za nižší cenu, a pravidelně toho využívá. Proto když uvidíte například ředitelku bečovské základní školy Marcelu Kynclovou, jak s manželem u supermarketu v Mostě nakládá do auta v akci nakoupené kartony mléka nebo sáčky s hromadou jablek, nedivte se. Je to pro školní jídelnu v Bečově.
„Když zjistíme, že je ve městě něco v akci, a naše školní jídelna to potřebuje, tak to nakoupíme,“ řekla Deníku ředitelka. Její školní tým bedlivě sleduje ceny trvanlivých potravin či ovoce v obchodech a podle svých možností se jednotliví zaměstnanci zapojují jako dobrovolní nákupčí. I díky této svépomoci, která doplňuje nabídku tradičních dodavatelů, jídelna nemusela od loňského podzimu zvyšovat cenu obědů.

To, že se i městské školy začaly víc chovat jako zákazníci marketů a podobně jako oni sledují akční nabídky, potvrdily i další jídelny.
Také základní škola v ulici U Nových Lázní v Teplicích zdražila obědy už loni a s cenami od té doby nehýbe. „Předpokládali jsme, že ceny dál porostou, a proto jsme nečekali a reagovali hned,“ řekla vedoucí školní jídelny Vladimíra Klementová.
Ekonomika provozu je podle ní v pohodě, ale náročnější je monitoring trhu spojený s hlídáním cen a výběrem dodavatelů. „Není problém něco sehnat, ale víc než v minulosti zvažujeme, od koho a za kolik nakoupíme,“ uvedla vedoucí. Přestože otázka ceny je zásadní, jídelna nesmí ubrat na kvalitě. „Tu držíme, určitě jsme nešli níž,“ dodala Klementová.
Jídelna ve škole v Bečově.
Podle Václavy Sedlmayerové, vedoucí školní jídelny základní školy v ulici Elišky Krásnohorské v Ústí nad Labem, se dá chod kuchyně zvládnout, když se zvolí správní dodavatelé. „I my je ale musíme pečlivě hledat,“ upozornila.
Ani tato kuchyně zatím nemusela cenu oběda letos navyšovat a podobně si počíná 10. ZŠ v Mostě, kam na jídlo chodí i senioři. „Naše kuchyně denně připraví zhruba pět set obědů. Tak velký objem nám umožňuje udržet cenu na loňské úrovni,“ sdělila ředitelka školy Barbora Štempáková.
Obědy zdarma
Dětem z chudých rodin zajišťuje školní obědy zdarma stát v programu Obědy do školy nebo obecně prospěšná společnost Women for women (W4W), která má pobočku v Mostě a opírá se o pomoc dárců. „Dlouhodobě upozorňujeme na to, že školní oběd není pouhým zabezpečením jednoho teplého jídla denně, ale že školní stravování je velmi důležité i při vzdělávání o zdraví, hospodaření nebo o vaření,” informovala spoluzakladatelka a ředitelka W4W Ivana Tykač.
K polovině března má neziskovka v Ústeckém kraji prozatím schváleny žádosti pro 2 400 dětí, které splnily podmínky zařazení do projektu Obědy pro děti. Na zaplacení obědů těmto dětem bude potřeba uhradit přes 12,5 milionu korun. V tomto školním roce W4W spolupracuje s více než 110 základními školami a školními jídelnami v Ústeckém kraji, který tak v celorepublikovém měřítku patří mezi nejvíce podpořené regiony. Nejvíce spolupracujících škol je v okrese Děčín a nejméně v okrese Teplice.
Podle interních dat neziskovky je průměrná cena jednoho oběda v Ústeckém kraji okolo 35 korun, což znamená přibližně 750 korun pro jedno dítě na jeden měsíc, přičemž za celý školní rok rodič za jedno dítě může v Ústeckém kraji zaplatit až 7 500 korun. Pro vícečlennou rodinu se pak částka za obědy pohybuje v desítkách tisíc korun za rok.
Za minulý školní rok W4W podpořila v Ústeckém kraji přes 1 800 dětí, a to částkou přesahující 7,8 milionu korun. V tomto školním roce, který ještě neskončil, je v projektu přihlášeno o 600 dětí víc, než tomu bylo za celý minulý školní rok. Z dat je vidět razantní nárůst v počtu dětí a obecně prospěšná společnost registruje i navýšení počtu nově zapojených škol. Pedagogové se na W4W obrací i s tím, že jsou děti, kterým rodiče doposud obědy platili, ale nyní budou kvůli zdražování potřebovat pomoc. Neziskovka očekává, že dětí, kterým jejich rodiče nebudou moci zaplatit školní obědy, bude razantně přibývat v celé České republice.
Na Dni s Ústeckým krajem v Mostě, což bylo březnové setkání starostů a zástupců krajské samosprávy, se hovořilo o tom, že stát uvažuje o změnách ve svém programu Obědy do škol a že rodičům by v budoucnu mohlo stačit čestné prohlášení, že nejsou v dobré ekonomické situaci. Tento postup by ale mohl zatížit vedení škol. Nyní hlavní administrativu vyřizuje krajský úřad a úřad práce, který potvrzuje hmotnou nouzi rodiny. Pokud projde úprava pravidel, ředitelé škol by měli ověřovat, zda má žák nárok na oběd zdarma.

Starosta Obrnic Stanislav Zaspal je k takovým návrhům skeptický. „Kontrola by měla být, ale s nadsázkou řečeno ředitelé škol přece nebudou chodit do rodin a koukat jim do chladničky, jestli tam mají jídlo, či ne. A většina dětí, co mají u nás oběd zdarma, čestné prohlášení nepřinese a nenají se,“ varoval starosta obce, která patří k největším sociálně vyloučeným lokalitám v regionu.
Další sporná věc se týká případů, kdy si děti státem zaplacený oběd neodeberou nebo neodhlásí. Nyní to školy řešit nemusí, ale jedná se o tom, že by náklady šly za školou. Na mosteckém fóru se starosty zaznělo, že se vůči tomu ohradí školská komise Asociace krajů.
Zároveň neustává diskuze, zda by nebylo lepší, aby oběd zdarma dostávali všichni školáci, jako se to děje ve Finsku, Švédsku či Slovensku. Velkým tématem je také plýtvání potravinami. Některé školy už zavádějí opatření, aby zbytků bylo co nejméně. Příkladem je výprodej zbylých obědů, které si děti neodeberou nebo neodhlásí ve stanoveném termínu.