Řešením jsou státní dotace a především EPC projekty, kdy firma, která zakázku na rekonstrukci budovy vyhraje, získává splátky za provedení prací z rozdílu mezi původními platbami za energie před rekonstrukcí a po ní.

Největší bolestí ZŠ Mírová jsou podle jejího ředitele Kamila Weigenda okna. Školní areál jich má přitom kolem 760, všechna jsou stará. Prý je nemohou otevřít ani pořádně umýt, jelikož se nesmějí rozšroubovat, aby se nerozpadla. Vypadávají z nich skla i lišty. „Několikrát nám sklo při čištění vyjelo,“ přiblížil Weigend.

Letitý problém

Potřeba rekonstrukce se podle něj táhne celou dobu, co tu vykonává vedoucí pozice, nejprve patnáct let jako zástupce ředitele, poté deset coby šéf. „Máme obrovské úniky tepla fasádou. Boletické panely netěsní. Třetí problém jsou střechy, nejsou zaizolované a po dešti jimi zatéká. Stav odpovídá roku 1977, kdy školu otevírali,“ vylíčil ředitel.

Před lety odhad nákladů rekonstrukce počítal s 85 miliony korun. Navíc všechny práce, které zasáhnou do boletických panelů a nějak je naruší, budou komplikované kvůli rakovinotvornému azbestu. Měření sice prokázala, že když s panely nikdo nic nedělá, tak se tento nebezpečný prvek neuvolňuje do okolí. Ale pokud do boletického panelu vrtáte a podobně, musíte práci dělat ve speciálním neprodyšném stanu a se speciálními ochrannými pomůckami, hlavně dýchacích cest.

Podle náměstka ústeckého primátora Michala Ševcovice (PZS), který má školství na starosti, město vytipovalo deset základních škol, které akutně potřebují snížit energetickou náročnost. 

Většina je panelákový sídlištní typ ze 70. a 80. let minulého století. Mají potíže s regulací vytápění, potřebují vyměnit okna, osvětlení, hledají úspory, kde se dá. „Dvě školy, zmiňovaná Mírová a ZŠ Pod Vodojemem, vyžadují celkovou rekonstrukci, včetně zateplení. Jsou v nejhorším stavu, kdy část oken musí být přibitá, aby se nerozpadla a někoho nezranila. Tady bude třeba kromě metody EPC dotací,“ upozornil Ševcovic.

Jak vysvětlil náměstek primátora Pavel Tošovský (ODS), který má investice na starosti, město počítá se získáním příspěvku z Operačního programu Životní prostředí. Kromě ZŠ Mírová a Pod Vodojemem chce městské vedení podat do programu žádost o dotaci na snížení energetické náročnosti budovy magistrátu.

„Finanční objem u EPC projektů nás až tolik trápit nemusí vzhledem ke způsobu financování, kdy nemusíme platit hned, ale postupně z úspor. U těch kombinovaných to budou desítky milionů, minimálně ZŠ Mírová dle kvalifikovaného odhadu bude za přibližně sto milionů korun,“ spočítal.

Město má přitom zkušenost z minulých let, kdy bylo na několika domech a budovách v roce 2005 použito financování nové regulace vytápění za pomoci EPC. Ukázalo se, že je to velmi výhodné, na jednom objektu získalo statisícové úspory.

Opozice, především hnutí PRO! Ústí, EPC vítá. Na druhé straně KSČM upozorňuje, že EPC musí být výhodné pro obě strany. „Firma na splátkách vydělá a město postupně zaplatí víc, než kolik by zaplatilo klasickým financováním,“ nesouhlasil komunistický zastupitel Pavel Vodseďálek.

Plánováno k EPC
Do financování metodou EPC chce Ústí zahrnout školy E. Krásnohorské, Vojnovičova, Stříbrnická, Nová, Vinařská, A. České,Rabasova, Neštěmická. Z dalších budov Dům kultury a magistrát.
Celkovou rekonstrukci s užitím dotací potřebují ZŠ Mírová a Pod Vodojemem.