Jako každý sladovník začínal u kartáče, většinou v pivovaru Březňák nebo Zlatopramen, což byl tehdy jeden podnik. Postupně si prošel všemi fázemi výroby, včetně rozvozu piva jako řidič. Mnohem později, před nástupem do technologického oddělení, si prošel „kolečko“ i v Lounech a jako technolog měl na starost pivovar v Kutné Hoře. „Ale o tom, co chci dělat, jsem měl jasno od malička. Jenže to nebudu raději zveřejňovat, protože by mě sociálka odebrala mojí mámě i dnes. Je fakt, že už v kočárku se mnou jezdila za tátou do pivovaru Zlatopramen a prostě to tak vyplynulo,“ vzpomíná na své začátky.
V posledních letech se všude zdražuje, o kolik vám stouply náklady a které?
Je to různé, protože každý vstup zdražil, a to od zhruba dvaceti do padesáti procent. Nejméně zdražila asi sladovna, od které nakupujeme český slad, nejvíce elektřina a plyn.

Zdražení jakého vstupu je pro vaření piva nejhorší?
Elektřina a plyn. Plyn potřebujeme pro výrobu páry na vaření a sanitace, elektřinu hlavně na chlazení hotového piva, ale neobejdeme se bez ní ani u dalších činností, šrotováním sladu počínaje. Samozřejmě nemohu zapomenout na vodu, bez které by pivo nebylo pivem, ale ta, naštěstí, zdražila „jen“ o pár korun na kubík.
Jak se přibližně vyvíjela cena piva, vařeného Na Rychtě, jak s tím zahýbal covid a jak válečná drahota?
Skoro každý rok se něco ze vstupů zdražovalo, ale ne tak razantně jako v poslední době, takže byly časy, kdy jsme si mohli dovolit nezdražovat. To už, bohužel, neplatí, takže jsme zdražovali i loni. Ale je pravda, že kdysi stál půllitru Mazla v naší restauraci asi 29 Kč, dnes je to mnohem více. Covid zahýbal se spotřebou, válečná drahota s cenami všeho.

Ovlivnilo zdražení zdrojů i množství piva, které uvaříte?
Byly doby, kdy jsme nestíhali vyrábět a vařili i čtyři várky týdně, což je maximální kapacita pivovaru. Ale první pokles výroby jsme zaznamenali po zákazu kouření v restauracích. Největší propad začal s covidem a teď se pomaličku vracíme ke zvyšování výroby. Protože ale rostou vstupní náklady na suroviny a energie a v tom důsledku i konečná cena piva pro naše zákazníky, snažíme se zákazníkům připravit širší nabídku našich piv a pivních speciálů, proto jsme investovali do rozšíření technologie a nakoupili další čtyři „ležácké“ tanky.
Co byste si do budoucna v tomto směru přál a co by tak nejvíc pomohlo vaření piva?
Přál bych si plnou restauraci lidí, to by nám pomohlo nejvíce. Takže jsme se rozhodli jít zákazníkům naproti. Protože se konečně blíží teplejší počasí, chceme oslovit naše zákazníky nabídkou prodeje piv nejen v lahvích, ale i v sudech a to 15 a 30 litrů, popřípadě i 50 litrů pro větší skupiny, a to za velmi zajímavé ceny oproti čepovanému pivu v restauraci. Nebráníme se ani tomu, když si někdo přinese vlastní sud, jen musí být na stejný naražeč jako sudy naše kvůli sanitaci na myčce. Pro info, je to plochý Flach, stejný jako používá třeba pivovar Březňák. O této možnosti budeme informovat na našich webových a facebookových stránkách, stejně jako o aktuální nabídce piv, protože máme piva celoroční a piva sezónní.

Máte i další podobné možnosti?
Jistě. Navíc jsme se rozhodli prodávat pivo i jinam než jen do naší restaurace. Například loni jsme navázali spolupráci s ústeckou zoo, která od nás odebírá lahvová piva a prodává je pod vlastními názvy s krásně vyvedenými etiketami. A také máme rozjednaný odběr našich piv do Německa, ale to bych nechtěl zakřiknout. Prostě se nebráníme ničemu, až do naplnění naší kapacity pivovaru, kterou určitě nechceme překročit, protože to pak má – většinou neblahý – vliv na kvalitu piva. Takže se dá s nadsázkou říci, že naše nabídka je omezená a kdo dřív přijde…