Závod sledovaly desetitisíce lidí. Jeden z pilotů při něm zahynul. Trasa vedla z Vídně do Prahy, Terezína, Brna, Budapešti a zpět do Vídně.

Ovšem piloti zalétli i do Ústí a na den přesně před sto lety zvedli obrovskou pozornost. „Lidé už od rána zaplnili ulice města," líčil událost ústecký historik Martin Krsek.

Mnozí z nich viděli letadlo poprvé v životě. Do Terezína, kde měli závodníci letiště, přicestovalo na třicet tisíc lidí. Ústí ovšem neleželo na trase závodu. Let sem představoval pouze nepovinnou smyčku.

Nakonec přilétli pouze tři z nich. Nadporučík Robert Baar, pod pseudonymem Leopold Bareth, na letounu Lohner Pfeilflieger, Ferdinand Konschel na stroji Etrich Taube a Alois Stiploschek na letadle Lohner Parasol. Pod pseudonymem letělo Schichtův závod povícero vojenských pilotů.

Vojáci inkognito

Podle Jiřího Rajlicha, odborníka na letectví z Vojenského historického ústavu v Praze, museli zakrýt svůj vojenský statut. „Nechtěli dráždit tradicionalistické plukovníky, kteří na letadla shlíželi jako na zbytečnost. Uznávali pro důstojníky jen dva sporty. Šerm a jezdectví."

ČÍSLO DNE: 100Rovných sto let v sobotu uplyne od startu leteckého závodu, který uspořádali bratři Johann a Georg Schichtovi. Jako výhru věnovali 100 tisíc rakouských korun, tehdy velmi vysokou sumu. Závod vyhrál Viktor Wittmann.

V Schichtově závodě soutěžil i český aviatik Eugen Čihák. Pronásledovala ho ale smůla. V den startu nouzově přistál a odstoupil. Pro technické potíže nouzově přistál i Viktor Wittmann, budoucí vítěz Schichtovy ceny.

Bohužel během závodu 24. dubna 1914 u Zwettlu zahynul Raimund Karl Pitschmann z Vamberka. „Letěl s novým strojem," líčil Martin Krsek. „Nezvládl ještě jeho pilotáž a v prvním kole nezávodil."

Před druhým kolem pak vyrazil mimo soutěž na trasu kola prvního. Navíc jej na sedm set kilometrů dlouhé trase zastihla plískanice. Zkolaboval a letadlo se zřítilo.

Za necelé čtyři měsíce slávu pilotů zastínila první světová válka.