Poslední ústecká slonice odchází. Našla domov v sousedním Německu. V Krásném Březně už by vlastně ani neměla být. Jenže sloní stádo, do něhož se zařadí, má nějaké trable, a tak zoologové s transportem čekají do jejich vyřešení. To sice může trvat i několik měsíců, ale klidně také jen pár dní.

Podle mluvčího ústecké zoo Matěje Kynšta zvolili pro Delhi německou zahradu v Karlsruhe prý po velmi složitých domluvách. „Chovají zde skupinu sloních samic. Bohužel, kvůli neshodám v jejich sloní skupině byl transport odložen do doby, než stádo tamní chovatelé socializují a stabilizují,“ popsal s tím, že kontakty mezi oběma zahradami pokračují. „Pokud by v jiné evropské zoo například uhynula slonice, koordinátor chovu slonů ji nahradí právě naší Delhi,“ přiblížil Kynšt.

O odchodu Delhi do jiné evropské zoo a o jejím začlenění do nového stáda rozhodli ústečtí chovatelé po úhynu slonice Kaly v loňském roce. Učinili tak na doporučení evropského koordinátora chovu slonů.

Delhi původně tvořila nerozlučnou dvojici s Kalou, a to od svého příchodu do Krásného Března v roce 1987. Není divu, že poté, co Kalu museli loni v únoru utratit kvůli nalomenému zdraví, začala trpět samotou a steskem. Pokračování chovu slonů bude záležet na doporučení Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, finančních možnostech města i stavbě nového slonince. V každém případě ale bude mít dozajista jinou podobu.

Delhi i Kalu totiž ošetřovatelé vychovávali coby kontaktní zvířata. To se ovšem během posledních let v evropských chovech změnilo, jelikož panuje snaha dát chovaným zvířatům co nejpřirozenější prostředí.

O slonech sice ještě není jasno, na druhou stranu se zdá, že orangutani, další miláčci Ústečanů, zůstanou. Stavba nového pavilonu primátů se totiž podle náměstkyně ústeckého primátora Věry Nechybové (UFO) stala v případě zoo prioritním projektem. „Schválili jsme 3,5 milionu korun na zpracování projektové dokumentace na jeho stavbu,“ potvrdila.

Kolik bude stát samotná stavba, která by měla vyrůst právě vedle současného pavilonu slonů namísto výběhu jelena sika vietnamského, není jasné. Předpoklady ale hovoří o sto milionech korun. Kde na něj město vezme, příliš jasné není, ale prozatím má poměrně nedávno založený fond pro záchranu zoo, na který by si mělo spořit peníze pro tyto účely.

Fond má podle náměstkyně Nechybové sloužit jako svého druhu brzda, která ohlídá, aby město uložené peníze neutratilo jinde. „Nicméně vzhledem ke krizovému stavu očekáváme velké propady příjmů, proto budu žádat zastupitele, aby povolili zapojit tyto prostředky do provozu. Co se pavilonu primátů týká, počkejme na výsledek projektu, jeho rozpočet a pak rozhodněme, co dál. Potom lze uvažovat i o úvěru výhradně pro zoologickou zahradu,“ řekla.

Zoo pavilon primátů potřebuje. Vzhledem k neuspokojivým výsledkům kontroly Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií má totiž pozastavené plnohodnotné členství v této organizaci. Kdyby ho ztratila úplně, přišla by o přístup k atraktivním zvířatům jako sloni a orangutani, jejichž stávající pavilony nesplňují mezinárodní normy. „Projektové práce umožní podat zprávu o nápravě stavu, což je jeden z kroků k navrácení členství,“ dodala městská mluvčí Romana Macová.