Královské svolení s přeložením trhu z páku na úterý. Zákaz předvést Ústečana před duchovní soud mimo pražskou diecézi. Zákaz soubojů kvůli vraždě.Případně právo rodičů, dělat si s majetkem co chtějí, bez ohledu na zájmy jejich dětí.

Některé výsady a práva, které Ústeckým udělil Otec Vlasti, bychom dnes považovali za podivná.

Královská listina

Přitom Karel IV. pouze 23. listopadu 1349 potvrdil, neboli konfirmoval výsady, jež městu Ústí udělil 22. dubna 1325 jeho otec Jan Lucemburský. Opravdu jen král mohl vymezit městu soudní pravomoci. Opravdu jen král mohl svolit s tím, aby zdejší městský soud rozsuzoval i ty nejtěžší zločiny, pokud se nikdo neodvolá k vyšší instanci.

Co víc, rychtáři náležely všechny pokuty, které vybral za vraždy, zranění a jiné viny, ale nesměl ukládat pokuty větší než to dovoluje městské či magdeburské právo. S tím ostatně souvisel i onen zákaz soubojů kvůli vraždě, nebo zranění. Tyto delikty totiž také podléhaly ustanovením magdeburského práva, platného v „Austí".

Moc nad okolím

Zároveň král rozšířil soudní pravomoc města na širší okolí. „Mohlo stíhat veškeré své škůdce, vrahy, zloděje, loupežníky, žháře, falšovatele mince, psance i jiné zločince a předvádět je před městský soud, zatímco měšťané jsou výslovně vyňati z jakékoliv cizí jurisdikce," píše o tom Lenka Bobková v Dějinách města Ústí.

Znásilnění, mnohoženství, či manželská nevěra podléhaly právu církevnímu. Za tyto přečiny jako jediné mohl Ústečana církevní tribunál mimo pražskou diecézi soudit.