Patřil k nejvýznamnějším stavitelům katedrály svatého Víta v Praze. Byl dokonce autorem rekonstrukce Karlštejna. Přesto Josef Mocker, architekt nad jiné uznávaný, nedokončil přestavbu městského kostela v Ústí nad Labem, dnes známého coby kostel se šikmou věží.

PRÝ NADRŽOVAL ČECHŮM

Místní radní ho po patnácti letech prostě a jednoduše vyhodili. Dlouho, celé desítky let, nebylo jasné proč. Přišli na to až historici ústeckého muzea během příprav výstavy Cizí dům, o architektuře českých Němců.

Vyšlo totiž najevo, že ho ústečtí radní vyhodili v atmosféře nacionálních nepokojů roku 1897, protože prý nadržoval Čechům. Autorka výstavy kunsthistorička Věra Vostřelová narazila na drobnou noticku v dobovém tisku z června 1897, která odhaluje, co popudilo ústecké radní natolik, že slavného architekta bez pardonu vykopli. Novinový článek, který Mockera vinil, že coby čelní představitel památkové ochrany v Praze nezkritizoval osekání německého nápisu z historické kašny na Betlémském náměstí.

„Roku 1897 se vyhrotil spor mezi Čechy a Němci o takzvaná Badeniho jazyková nařízení, která prohlubovala zrovnoprávnění češtiny na úřadech. Pro úředníky z řad českých Němců by to znamenalo rychle se naučit česky nebo přijít o práci. V této vypjaté atmosféře německé vedení ústecké radnice označilo Mockerův postoj za nacionální, pročeský," vysvětlila Věra Vostřelová.

Sportovní hala na Sřekově.
Máte peníze? Kupte si termální pramen nebo panelák v Trmicích

Tento příklad slouží na výstavě Cizí dům jako ilustrace nacionalizace architektury v českých zemích. „Právě Josef Mocker, narozený v severočeských Cítolibech v německojazyčné rodině, byl paradoxně terčem obou stran konfliktu jak německého, tak českého nacionalismu. Patřil totiž k architektům, kteří se nacionálně nevyhraňovali a cítili se především jako Rakušané. Zemřel dva roky po ústeckém vyhazovu," uvedl Václav Houfek, ředitel ústeckého muzea.

NEJLEPŠÍ Z NEJLEPŠÍCH

Místní radní si přitom Mockera vybrali pro plánovanou přestavbu starého gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, jelikož byl „dómarchitekt", tedy stavitel katedrály, nejlepší z nejlepších. „To on učinil z ústeckého kostela majestátní stavbu, jak ji znají současníci.

Historický chrám sjednotil v duchu gotiky, zbavil novějších přístaveb a zejména zvýšil věž ohromující jehlancovou střechou celou o třetinu. Památka sice něco ztratila na autentičnosti, avšak získala reprezentativní vzhled odpovídající rostoucímu významu města coby industriálního a dopravního centra severních Čech," pokračoval ředitel Houfek.

V roce 1898 však překvapivě dokončovací práce přebírá vídeňský architekt litoměřického původu Anton Weber. Jeho dílem je zejména monumentální kamenný vstupní portál ve věži.

„Netušili jsme, co stálo za touto výměnou. O přestavbě kostela se napsalo hodně, dokonce mu bylo věnováno i zvláštní číslo prestižního odborného časopisu Allgemeine Bauzeitung, ale o tomto problému nebyla nikde ani zmínka," dodal historik muzea Martin Krsek.

Josef Mocker.Zdroj: Wikimedia Commons/Jan Vilímek