Podle mínění památkářů pro něj už ve vsi nebylo vhodné místo, a proto dnes zdobí střekovský park. Jeho přemístění tehdy ovšem vyvolalo mezi místními lidmi pozdvižení, dokonce vznikla petice za jeho navrácení, která získala čtyři stovky podpisů. Jenže vrátit ho tehdy nebylo možné kvůli podmínkám dotace, aby z nich městský obvod nemusel vracet peníze.

Právě na naplnění podmínek Svádovští čekali. Nakonec v jejich zastoupení zdejší obyvatel Jan Kolman požádal vedení Střekova o navrácení sousoší. „Dohodli jsme se na vytvoření pracovní skupiny, která pro to vytvoří potřebné podmínky. V současné době sousoší přesouvat nebudeme, památkáři nám doporučili, abychom počkali na periodické restaurování,“ řekl Kolman.

Historik z ústeckého muzea a ústecký radní pro kulturu Martin Krsek vysvětlil, že u takto cenných památek je třeba mít na paměti především jejich prospěch s tím, že vždy panuje snaha historiků a památkářů vrátit věci na původní místo. „Musíme ale zohlednit, zda tam budou v bezpečí, stejně jako zvážit, zda samotné stěhování památku neohrozí. Požadavek Svádova na návrat sloupu je sice správný, ale otázka je, kdy ho stěhovat a jak to sladit s jeho potřebami,“ sdělil.

Je tedy nejdřív potřeba vybrat a stavebně upravit místo, kde by mělo sousoší stát, jelikož na původním být nemůže kvůli záplavové zóně a soukromému vlastnictví pozemku. „Jediné možné místo je u kostela na návsi a tam ho zase místní nechtějí, jelikož by překážel pořádání místních poutí a slavností. Bude potřeba připravit studii a financování. Jelikož se blížíme době, kdy bude potřeba další restaurátorský zásah, bylo by vhodné to všechno sladit, abychom nic neuspěchali,“ poznamenal Krsek.

První místostarosta Střekova Pavel Peterka potvrdil, že zastupitelé městského obvodu nemají problém sousoší vrátit, jelikož do Svádova historicky patří. „Ale musí pro něj být vybráno vhodné místo, s nímž budou souhlasit památkáři. Vytipuje ho pracovní skupina. Ono to také bude stát dost peněz,“ zmínil. 

Autorem sloupu a sousoší z roku 1789 je Ondřej Dubke, architektem Václav Špaček a spolupracoval na něm i kameník Tobias Werner. Původně stál na cestě k přívozu přes Labe a zhotovit ho nechala tehdejší majitelka svádovského panství Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská. V roce 2009 jej restauroval Ivan Tlášek.