Podle mluvčí ústeckého magistrátu Romany Macové společnost úmysl budovu strhnout oznámila loni v září. „Stavební úřad žádost převedl do správního řízení a po doplnění všech podkladů potřebných k jejímu posouzení oznámil zahájení řízení. Vlastník pro prostory v objektu nemá využití dlouhodobě, její oprava je pro něj ekonomicky nevýhodná. Budova není umístěna ani v památkové zóně, ani není evidována v seznamu památkově chráněných objektů. Vlastník tedy splnil všechny zákonem stanovené podmínky, a proto stavební úřad vydal 14. listopadu souhlasné rozhodnutí o odstranění stavby,“ uvedla.

Senátor a historik Martin Krsek proto požádal ministerstvo kultury o její zápis na seznam chráněných kulturních památek. Podle něj budova a celý areál střekovské továrny obecně má pro dějiny města Ústí nad Labem naprosto klíčový význam. „Před druhou světovou válkou představovala největší drogisticko-potravinářský podnik v Evropě a dotčená budova sloužila jako reprezentativní sídlo koncernu s pobočkami ve všech zemích habsburské monarchie a později i v Německu,“ řekl.

Vnitřní prostory správní budovy Schichtovky a Setuzy na ústeckém Střekově.
Z budovy na Střekově Schicht ovládal své impérium. Dnes ji ničí bezdomovci

Od roku 1929, kdy Schichtové s konkurenty z Holandska a Velké Británie spoluzaložili dodnes existující nadnárodní koncern Unilever, sloužila budova také jako centrála pro střední a východní Evropu. Firma s tradicí od roku 1848 proslula coby výrobce legendárního mýdla s jelenem, kosmetiky Elida, rostlinného tuku Ceres a dalších.

Pro společnost STZ Development se budovu snažila prodat Realitní skupina Králík – Horák. Jeden ze šéfů realitní společnosti Zbyšek Horák před časem popisoval, jak do budovy pronikli zloději kovů i bezdomovci a započali dílo zkázy. „Správce budov je z toho nešťastný, musí to neustále zabezpečovat, protože tihle vagabundi si to řeknou mezi sebou a hned přijdou další a další. Co můžou, ukradnou a prodají, všechno přitom ničí a devastují,“ poznamenal.

Značný potenciál využití

Majitel ostatně budovu posledních deset let nevyužívá a podle historika a senátora Krska provádí jen minimální údržbu. „Přestože se to na jejím stavu už částečně projevuje, je stále kompletní, se značným potenciálem využití. Demolicí bude nejen narušena celistvost významné architektonické památky, ale zcela zásadně zasažen výraz městského interiéru nejen Střekova, ale celého Ústí nad Labem. Bude devastována honosná uliční fronta a odkryt výhled do nitra stále provozovaného průmyslového areálu,“ varoval historik.

Ministerstvo kultury se obrátilo s žádostí o odborné zpracování podnětu k prohlášení správní budovy za kulturní památku na ústeckou pobočku Národního památkového ústavu (NPÚ). Pobočka však podle své mluvčí Věry Brožové očekává, že ministerstvo nakonec vydá odmítavé stanovisko, jelikož jeho názor je v tomto směru v podstatě neměnný. „Existuje-li platný demoliční výměr, budovu kulturní památkou nejspíš neprohlásí,“ řekla.

To potvrdila i referentka tiskového oddělení ministerstva Ivana Awwadová. „V případě, že je již vydáno rozhodnutí o odstranění stavby správní budovy Schichtových závodů, podnět na prohlášení objektu za kulturní památku v žádném případě nemá odkladný účinek a vlastník stavby nemá povinnost s demolicí počkat. Ministerstvo kultury jako prvoinstanční správní orgán musí šetřit práva vlastníka stavby nabytá v dobré víře, což je mu opakovaně zdůrazňováno nadřízeným správním orgánem,“ popsala.

Mýdlo s jelenem pokládají u hrobu Johanna Schichta muzejníci z Ústí a další patrioté již nějaký ten pátek. Nezapomněli na to ani letos. Sešly se tři desítky lidí.
FOTO: Bez Schichtů by nebyl Střekov. Proto po nich v Ústí pojmenovali park

Ústecká pobočka NPÚ však podnět přesto zpracuje a poukazuje na to, že v Ústí je jen velmi malé množství takovýchto kulturních památek. „Je to dáno historickými událostmi, již padla celá řada architektonicky cenných budov za oběť. Ať už během války, anebo komunistickým režimem. Bohužel, ani v době porevoluční se uvažování představitelů města nezměnilo. To například v Ostravě, která má za sebou obdobný historický vývoj jako Ústí, mají v současnosti 268 chráněných památek, zatímco Ústí pouhých 47,“ dodala Brožová.

Společnost STZ Development na dotazy redakce Deníku prozatím neodpověděla.

Budova svou honosnou architekturou odrážela význam podniku. Byla vystavěna ve dvou fázích. První část vyrostla v roce 1908, druhá v letech 1911 až 1913. Později došlo ke sjednocení fasád, čímž komplex získal jednolitost a monumentalitu.

Autory novější části jsou architekti Josef Riedl a Hermann Goedecke. Impozantní šestipodlažní přístavbu se železobetonovým skeletem navrhli ve stylu art deco. Zahrnuje reprezentativní vstupní halu obloženou mramorem s točitým schodištěm se štukovými vlysy s ochrannými známkami firmy. Ve stavbě vyniká ředitelské patro s luxusním vestavěným nábytkem, kulturní sál, takzvané kasíno s křišťálovými lustry nebo prosklený fotoateliér na střeše. Povolení k demolici zhruba poloviny areálu odpovídá první stavební fázi z roku 1908.