Se slavným Masopustem Ehnert mnohokrát debatoval o fotbalové taktice, se Zátopkem trénoval, v Ústí sehrál stovky utkání na zeleném pažitu, jako obránce byl nekompromisní. Kdyby nehrál fotbal, byl by možná špičkovým běžcem na lyžích, nebo by oblékal reprezentační dres v jiném sportu. Miloval tenis, cyklistiku, nohejbal, volejbal, basketbal. Když se kolem něj sešla partička vděčných posluchačů, vyprávěl celé hodiny. Do posledních dnů držel palce sportu, ten jej provázel celý život. Na stole měl fotku své rodiny a zlatého Pepy z Mostu. Pod stolem několik krabic černobílých fotek, novinových výstřižků a starých filmů. 

"Rodák z Bystřan hrál fotbal za Trnovany, v roce 1949 přestoupil do Army Ústí n. L. Vojenskou základní službu prožil v ATK Praha (dnes Dukla Praha), kde se setkal s Masopustem, Novákem, Pluskalem. Po návratu do civilu stihl v Ústí n. L pár zápasů v I. lize (1952). Sestup se však nepodařilo odvrátit. Po jaru 1958 mohl tehdy úspěšný trenér Karel Kosář konstatovat, že Arma bude hrát opět nejvyšší soutěž. Nikdo nebyl profesionál, hráči pracovali v Severočeské Armaturce včetně nočních směn. Přestože v ročníku 1958/59 hrálo podle fandů nejlepší mužstvo v historii Army, I. ligu se ani na druhý pokus zachránit nepodařilo. Zlatým písmem jsou zapsáni spolu se Standou Ehnertem ještě tři hráči. Karel Bílek, Jiří Lamač a Josef Svoboda, borci, kteří hráli v obou ročnících I. ligu," vysvětlil pamětník.

"Po sestupu byl Standa uvolněn do Chemičky Ústí n. L. a za dva roky se uskutečnilo druholigové městské derby Arma - Chemička. Ach, kde ty loňské trávníky jsou? Ještě jednou se Standa vrátil do Army, to mu bylo pětatřicet. Koníčků měl dost, dobrý foťák měl vždycky po ruce. Dokonce několik let dodával sportovní momentky do krajských a okresních novin. Třešničkou na dortu byla jeho průkopnická kniha 'Arma do toho', v níž popisuje zápasy zlatého věku ústecké kopané z let 1950-60. Fotbalový dělník Stanislav Ehnert byl jako první uveden do Síně slávy s titulem sportovní legenda FK Ústí n. L. Ono okřídlené heslo 'za vším hledej ženu' platí i v případě skvělého sportovce. Manželka Hana hrála basketbal, míčovým hrám opravdu rozuměla, vždycky ho podporovala. Bez nadsázky mohu tvrdit, že sport jim opravdu chutnal," zakončil svou úvahu František Plička ml. 

Stando, díky! Budeme vzpomínat!

Miroslav Vlach a František Plička ml.