Co se důvodů ke stávce týká, argumentují nedostatkem personálu, způsobeným nízkými platy, nebo exodem svých kolegů za hranice. Trnem v oku jim je přitom novela zákoníku práce, která podstatně navyšuje přesčasové hodiny ve zdravotnictví. Poslanecká sněmovna ji schválila 12. září, platit začne od 1. října 2023. Podle slov odborářů situaci ve zdravotnictví a sociálních službách výrazně zhorší.

Jejich výtky se týkají konkrétně paragrafu 93a, který umožňuje navýšit rozsah přesčasové práce ve zdravotnictví a který zákonodárci v minulosti už jednou zrušili. Umožňuje lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další práci přesčas až do průměrné výše osmi hodin týdně, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby pak 12 hodin týdně.

Tato práce přesčas „navíc“ může být dohodnuta na 26, případně kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Což v součtu představuje 16 hodin práce přesčas týdně, za rok tedy 832 hodin. Zároveň ale zakazuje, aby byl zaměstnanec k této práci nucen, trestán za jejich odmítnutí a stanoví, že dohoda musí být provedena písemně. Zaměstnavatel musí zároveň vést evidenci všech pracovníků, kteří na dohodu o přesčasech přistoupí.

Chátrající budova bývalého gymnázia v ulici Stavbařů.
Ze sídla bývalé Stavbařky je azyl pro jiné školy, objekt na Terase chátrá

Lékař Jan Mudruňka, který je zároveň místopředsedou lékařského odborového klubu v Ústí nad Labem, ale vysvětlil, že řada jeho kolegů už nyní slouží násobně víc přesčasů, než kolik umožňuje nově schválená novela zákoníku práce. „Základní problém, tedy aspoň v naší nemocnici, není, že bychom do těch přesčasů byli vedením extrémně nuceni. Je to ale tlak ekonomický, jelikož základní plat lékaře neodpovídá zodpovědnosti a náročnosti této práce. Když to srovnám s obdobnými pozicemi v jiných odvětvích, tak jsme bohužel o dvě třídy níž. To většinu kolegů nutí k takovým objemům služeb, že se blíží k úvazku 2,0. Někteří i toto překračují,“ přiblížil Mudruňka s tím, že vyšší množství přesčasů problém s nedostatkem personálu neřeší a ani vyřešit nemůže.

„Je potřeba vyřešit tu základní platovou hranici, potom se můžeme bavit o tom, jestli do těch přesčasů jsme tlačeni nebo ne. Mladí lékaři jsou vedením nemocnic a na řadě dalších míst tlačeni, ať už pod pohrůžkou nepřipuštění k atestaci nebo nedovolením stáží, k navýšení přesčasových služeb. To je pro mladší kolegy velký problém,“ poznamenal a popsal, že sestry často putují z oddělení na oddělení, to samé lékaři, jelikož prostě chybí personál.

Dopravní policii na dálnici slouží Ferrari, které původně zabavili zločincům. Dosáhne až 340 kilometru v hodině.
Lotři policistům neutečou. Zabavili jim Ferrari, teď slouží spravedlnosti

Nedostatek personálu v Krajské zdravotní, která zastřešuje sedm krajských nemocnic, dosáhl podle odborářů zhruba dvou stovek chybějících sester a stovky lékařů. Ti si často raději hledají práci v Německu, v mnoha případech i mimo obor zdravotnictví. V podstatě prý absolventi zdravotních škol nastoupí, rozhlédnou se a po čase odchází, protože nápor práce a finanční ohodnocení jim nevyhovuje.

Lékař na počátku kariéry pobírá mzdu kolem 40 tisíc korun, sestra přibližně 20 tisíc korun. Ani jedno nepovažují odboráři za adekvátní částku. Proto požadují vyřešit personální stabilitu, která je ale podle nich možná pouze díky slušnému finančnímu ohodnocení, přičemž to by mělo být stanoveno zákonem, podobně jako třeba v případě učitelů. „Nedostatek personálu nemocnice v republice kamuflují tím, že zavřou oddělení. Například kvůli malování nebo výměně oken. Neřeknou vám, že to je kvůli nedostatku sester. Někde ty oddělení zavírají a už je neotevřou, takže my z toho máme obavy,“ navázal místopředseda odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Lubomír Francl.

Přednosta ústecké neurochirurgie Martin Sameš přednášel na Harvard University.
Přednosta ústecké neurochirurgie Sameš přednášel na Harvard University

Konkrétně v Masarykově nemocnici by se podle vyjádření místopředsedy zdejší odborové organizace Mudruňka našlo místo pro další dvě desítky lékařů. „Hematologické oddělení má velký problém, na nefrologii dlouhodobě pracují vlastně jen tři lékaři, potřebovali by tam dalšího. U nás na interně je to vyloženě na hraně. Když někdo náhle vypadne, tak je velký problém ty směny pokrýt personálně. Dennodenně od naší vrchní sestry slýcháme, jak si musí půjčovat personál z jednoho oddělení na druhý, aby vykryli chybějící služby,“ povzdechl si s tím, že trvá minimálně nějakých 11 let, než se ze studenta stane lékař, který může pracovat samostatně.

Zástupci vedení Krajské zdravotní (KZ) podepsali s odbory kolektivní smlouvu pro rok 2023 na konci minulého roku. Obě strany se dohodly na navýšení základních mezd o sedm procent od července letošního roku, navýšení příspěvku na rekreaci a zkrácení doby, po které je možné přispívat zaměstnancům na penzijní připojištění. Nyní usednou k jednacímu stolu opětovně. „Intenzivně s odboráři jednáme, další schůzka je naplánována na 30. října,“ dodala mluvčí KZ Jana Mrákotová.

Mohlo by vás zajímat: Nezvaní hosté. Na chodbě domu si bez cavyků zapálili oheň na vaření

Zdroj: Městská policie Ústí nad Labem