„Dneska lidi moc alkohol nekupují, co?" ptá se silnější muž vietnamského obchodníka v Mini Marketu v podloubí obchodů na Masarykově ulici. Ten se jen omluvně zazubí. „Tetka ne dobý," odpoví lámanou češtinou. Potom si jen lehce povzdechne, zkasíruje zákazníka a je po debatě.

Strach z methylem pančovaného pití evidentně obchází i Ústecko. Situace ve večerce v Moskevské ulici se totiž opakuje. Stejná otázka, stejná reakce prodavače. Jen s tím rozdílem, že k rozpačitému smíchu přidává kroucení hlavou a nijak otázku nekomentuje.

Prodejna U Sherlocka oznamuje celé Pařížské ulici hned od dveří letákem, že pořádají alkoholický výprodej. „Nás se tahle aféra netýká," odpoví zdejší prodavačka Dana Zettlizerová. „My prodáváme jen značkové zboží," pousměje se.

Taky ale zrovna nehýří superlativy ohledně prodejů lahví s pitím, které jsou leckdy skutečnými klenoty ve „své třídě." Nelze tedy ani říci, že strach z nebezpečného levného alkoholu zvedá prodeje toho kvalitního.

Střekov, restaurace U Lípy. „Neřekl bych, že by lidi pili kvůli tomu méně panáků," přemýšlí o tom provozovatel restaurace Vlastimil Žáček. „Ostatně, my nakupujeme ve velkoobchodě, všechno je z Makra, tak předpokládám, že tam snad pití nepančují," zasmál se.

Ústečané mají k aféře podobný přístup, jen z druhé strany barikády. Na otázky ohledně lihovin odpovídají dost podobně. „To mi povězte, který hajzl tohle může prodávat," nebere si servítky třeba Milan Chladil. „Nemyslím si ale, že by to prodával někdo i u nás. Je ale pravda, že nemám dobrý pocit z toho, že bych šel po těch aférách koupit Tuzemák do večerky v naší ulici," dodává po pravdě.

Praktičtěji k tomu přistupuje Jana Dědková. „Alespoň manžel zbytečně neutrácí za panáky. Ne, že by vysloveně chlastal, ale někdy mě s tím pěkně štve!"