Buď jsou školáci na Ústecku pěkní „flákači", nebo zdejší školství stojí „za starou bačkoru". To musí napadnout každého, kdo se podívá na výsledky Stonožky. Tedy analýzy společnosti Scio, která šest let testovala žáky šestých a devátých tříd.

„Předpokládáme, že výsledky ovlivnil velký počet žáků ze sociálně vyloučených lokalit," uvedl mluvčí společnosti Scio Bohumil Kartous. „Je to naše hypotéza. Myslíme si, že by ke zlepšení přispělo, kdyby se těmto dětem školy víc věnovaly."

Ilustroval to na příkladu New Yorku, kde právě tyto děti musí rok před nástupem do základní školy povinně navštěvovat předškolní ročník. „Oni si svůj hendikep nesou celý život. Kdyby se jim systém věnoval důkladně, společnost by tím získala. Nízká vzdělanost sebou přináší řadu negativních jevů, například kriminalitu."

Stonožka prověřila v období 2005 až 2011 na 80 tisíc šesťáků a 186 tisíc deváťáků. Srovnávací testy obsahovaly otázky z češtiny a cizího jazyka, matematiky i obecných studijních předpokladů.

Za zřejmě nejzávažnější lze považovat informaci, že školy leckdy neumí využít studijní potenciál dětí. Scio to dokládá případy, kdy dítě nezvládlo test z češtiny, cizího jazyka i matematiky, ale přitom velmi dobře zvládlo testy obecných studijních předpokladů.

Z průzkumů vzešly i další zajímavé výsledky, například že dívky za stejný výkon mnohokrát dostanou o stupeň lepší známku, než chlapci. To by znamenalo, že známku ovlivní vztah učitele k žákovi. Školy se do Stonožky přihlásily dobrovolně. Po jejich absolvování jim pak společnost zaslala výsledky, se kterými mohou dál pracovat. Z ústeckých škol se zúčastnila například ZŠ Palachova. Zde testovali deváťáky loni v listopadu.

„V cizích jazycích to dopadlo nadprůměrně, v češtině průměrně," přiblížil výsledky ředitel školy Marek Plch. „Podle toho jsme přijali konkrétní opatření, například jsme žáky v českém jazyku rozdělili do studijních skupin a zaměřili jsme se na čtenářskou gramotnost."

V rámci projektu EU Peníze školám pak vytvořili učební materiály pro čtenářskou gramotnost. „Výsledky testů dostali žáci i rodiče."

Výsledky průzkumu

Nejhorších výsledků dosahují žáci v Ústeckém a Karlovarském kraji,což pravděpodobně souvisí se socioekonomickou situací. Mezi kraje, kde žáci dosahují nejlepších výsledků jak v 6., tak v 9. ročnících,patří kraje Zlínský a Vysočina. Žáci pražských škol dosahují v6. třídách mírně nadprůměrných výsledků,ale v 9. třídách průměrných.