Letité dluhy a pokuty neplatičů odepíše. Jsou totiž promlčené a nevymahatelné. „Celkem jde o promlčené nevymahatelné pohledávky ve výši 1,5 milionu korun. Je to výpadek příjmů, který podfinancovanému obvodu Střekov citelně chybí,“ podotýká starostka Střekova Eva Outlá.

ABSENCE KONTROLNÍHO SYSTÉMU

Zastupitelé odepsali pohledávky v objemu více než 950 tisíc korun, jež se týkají nájmů z bytů, nebytových prostor a pozemků. Střekov má 36 obecních bytů, v současné době jich pronajímá 32. Tajemník radnice pak do konce roku rozhodne o dluzích na pokutách a penále, které spadají pod úsek státní správy. Ty celkově přesahují částku 630 tisíc korun.

K promlčení pohledávek docházelo od roku 2003. „Nejvíce promlčených pohledávek však vzniklo v období let 2011 až 2014, tedy v době, kdy starostkou byla Miroslava Lazarová. Důvodem byla absence vnitřního kontrolního systému a podcenění funkce účetnictví jako nástroje řízení,“ vysvětluje Outlá.

Úřad tak podle Outlé nepostupoval v souladu se zákonem. „Neprováděl řádně inventarizaci majetku a závazků. Kontrolní odbor magistrátu například u kontrolního vzorku 80 pohledávek z uložených pokut zjistil, že 71 pohledávek nebylo předáno ve lhůtě k vymáhání, dále například nebyly odesílány žádosti o exekuci celnímu úřadu,“ dodává Outlá.

Podle exstarostky a zastupitelky Miroslavy Lazarové ovšem pohledávky vedené v účetnictví střekovského úřadu vznikaly dlouhodobě už od počátku jeho existence.

„Úřad doplácel na špatnou platební morálku občanů, případně na nevhodné nastavení trestů vycházejících ze zákona o přestupcích,“ vysvětluje Lazarová s tím, že ve volebním období mezi lety 2010 a 2014 převzal úřad zpět správu domovního fondu od společnosti Tommi Sever.

„S jejich představou o této práci jsme se neztotožnili a postupně se snažili napravovat stav, který za ta léta nebylo možné nazvat uspokojivým. V průběhu tohoto období jsme procházeli dramatickým poklesem stavu peněz na účtech obvodu, museli jsme proto poskládat personální složení úřadu tak, aby to zasáhlo rozpočet Střekova co nejméně a abychom zabezpečili bezproblémový výkon státní správy,“ vzpomíná Lazarová.

Z tohoto důvodu podle jejích slov úřad přijal pracovnice například na ohlašovně obyvatel či sociálním oddělení.

„Bohužel jsme nestihli restrukturalizaci oddělení, které mělo v gesci vyměřování a vymáhání pohledávek za přestupky. Co jsme ovlivnit mohli, byla příjmová část rozpočtu v jiných kapitolách, kterými jsme mohli virtuálně tyto pohledávky sanovat, tedy využívání dotačních titulů,“ zmiňuje Lazarová.

STÁLE STEJNÍ HŘÍŠNÍCI

Součástí pohledávek jsou i nevymožené uložené pokuty v přestupkových řízeních. „Ty jsou vedené kvůli sousedským vztahům, kvůli výtržnictví či drobným krádežím. Je třeba si uvědomit, že značnou část těchto přestupků páchají stejní přestupci, jejichž sociální či ekonomická situace je natolik tristní, že vymoci jakoukoliv částku je nemožné,“ doplňuje Lazarová.

V některých případech by podle ní místo uložené tisícikoruny pokuty pomohla spíše možnost zaměstnat hříšníka na veřejně prospěšných pracích v obvodu.

Zástupy dlužníků se od 90. let vytvořily rovněž v ústeckém obvodu Neštěmice. U některých nájemníků právníci už vyčerpali všechny možnosti, jak z nich peníze dostat. Na podzimním jednání proto neštěmičtí zastupitelé odepsali staré pohledávky v řádech statisíců korun. „Upouští se od vymáhání pohledávky, sama pohledávka však nezaniká,“ vysvětlila právnička Soňa Rákosová.

Problémy s dlužníky evidují například i ve Velkém Březně, kde obec vlastní více než 160 nájemních bytů. „Využíváme všechny dostupné možnosti vymáhání. Dluhy jsou ve výši asi dvou milionů,“ podotýká starosta Velkého Března Michal Kulhánek. Radnice už má doporučení kontrolního výboru k odpisu pohledávek za statisíce korun.