Mezi Teplicemi a Ústím u Přestanova, na Chomutovsku na silnici I/13 u Málkova a Blahuňova, u Jílového, cesta mezi Rumburkem a Šluknovem, I/15 ze Skršína do Třebenic, úsek z Litoměřic do Žitenic, mezi Drahomyšlí a Lipencem, silnice z Mostu k Jirkovu nebo úsek mezi Chbany a Libočany při jízdě mezi Žatcem a Kadaní. To jsou z hlediska střetů se zvěří nejrizikovější místa na silnicích v Ústeckém kraji. Na jaře jich hodně přibývá, zvěř je aktivnější.

Pro Milana Bláhu je karambol se srnkou čerstvým prožitkem, srazil ji na cestě zpět domů z výletu. „Jeli jsme z Krušných hor, z Klínů směrem do Mostu. Poměrně jsem pospíchal, už se stmívalo a chtěli jsme být co nejdříve doma. Za jednou ze zatáček, kterých je tam hodně, jsme se srazili. Už jsem nemohl nic dělat, nestihl jsem bohužel zabrzdit,“ vypráví, jak k nehodě na začátku března došlo. Škoda na jeho autě byla v řádu desetitisíců korun.

Rys nalezený v mrazáku u myslivce z Klatovska.
Ochránci zvířat zůstali v šoku. Za rysa v mrazáku dostal šéf myslivců jen pokutu

Podobných nehod výrazně přibývá každoročně začátkem jara. Nejrizikovějšími měsíci jsou právě březen, duben, květen a pak říjen. Proč? „S příchodem jara a oteplením začíná zvěř více migrovat. Hlavně za potravou. V zimě se snaží někde zahřát, přečkat ji, tolik nehledají potravu, proto je přes zimu sražené zvěře o mnoho nejméně,“ vysvětluje Martin Gutzer z buškovického mysliveckého sdružení.

Podle myslivců se také stále zvyšují počty zvěře, dochází tak k více „setkáním“ s šoféry. Řidiči také jezdí v průměru rychleji než dříve, nestačí pak brzdit. Nejrizikovější je doba mezi pátou a sedmou hodinou ranní, přes den pravděpodobnost nehody klesá. Pravděpodobnost střetu se zvěří se pak zvyšuje navečer po 17. hodině. Další část karambolů se odehrává mezi půlnocí a jednou hodinou v noci. „Zvěř se pohybuje nejvíce právě ráno, přechází z polí do lesů, a večer. Nejintenzivnější je migrace při rozednění,“ líčí myslivec.

V období jara se rozednívá v době, kdy mnoho řidičů míří do zaměstnání, spěchají, na silnicích je tak v rizikovém čase velmi rušno. Kvůli posunu času šoféři vyrážejí do práce často i za tmy, v tomto období se počet nehod se zvěří navýší někde až o polovinu. Větší pohyb je také proto, že loňská mláďata opouštějí stáda, také migrují a zakládají vlastní.

Helena Machačová les miluje
Křehké myslivečky? Musí zvládnout stejnou práci jako kolegové muži

V Ústeckém kraji došlo od roku 2010 do konce roku 2021 k celkem 12 596 nehodám se zvěří. To je 11,3 % z celkového počtu dopravních karambolů. Za 12 let auta srazila v regionu 9 720 kusů vysoké zvěře a 2 320 divokých prasat. Nejvíce v kraji dochází k nehodám se zvěří na Lounsku (2 565 případů, což je 18,1 % z celkového počtu nehod) a Litoměřicku (2 565 nehod – 15 %). Naopak nejméně na Ústecku (za 12 let 1 345 nehod – 6 %) a Teplicku (1 325 případů – 8,5 %).

A jak se střetu se zvířetem vyhnout? „Předvídat. V rizikových místech jet pomaleji,“ říká dopravní expert Jan Pechout. „Když se stmívá a rozednívá, tak zpomalit, více koukat kolem sebe. Nejen že v té době je největší pohyb zvěře, ale také řidiči v té době nejhůře vidí, jsou nejhorší podmínky, když se mění světlo. Prostě být ještě ostražitější,“ radí.

A co když už se před vámi srna nebo divoké prase zjeví? „Chytit pevně volant a co nejvíce brzdit, co nejrychleji šlápnout na brzdu. Řidiči by se neměli snažit vyhnout se. To je chyba. Strhnou řízení, ale mohou skončit v kotrmelcích v příkopu nebo dostanou smyk a mohou narazit do nějaké pevné překážky, například do stromu. Tam je potom riziko zranění mnohem vyšší,“ tvrdí Pechout.

Ilustrační foto.
Divočáci jsou chytří, myslivci musí mít fištrón

Silničáři se stále častěji také snaží počet střetů se zvěří snižovat technickými prostředky. Kolem silnic se užívají tři. Například v okrese Louny jsou na zhruba čtvrtině rizikových úseků. Odpudit zvěř umí pachové ohradníky. Na montážní pěnu se napustí pach predátora, nejčastěji člověka, medvěda, rysa nebo vlka. To má donutit zvěř se místu vyhnout, nevstupovat do silnice. Potíž je ale v tom, že pach po čase vyprchá, zvěř si také zvykne.

Podél silnic se také používají optická zradidla. „Jsou v nich skla v různém úhlu, která odrážejí světlo od projíždějících aut. Zvěři je to nepříjemné,“ vysvětluje Kamil Plíšek ze žatecké radnice, který se problematice dlouhodobě věnuje. Jejich účinnost je kolem 50 %. Vyšší účinnost, i přes 90 %, má elektronické zařízení vydávající vysokofrekvenční zvuk, který je zvěři nepříjemný. Jenže cena zařízení je poměrně vysoká, což brání většímu rozšíření, navíc je kradou nenechavci.

Nehody se zvěří v Ústeckém kraji 2010 - 2021

(okres – celkem nehod se zvěří – podíl na všech nehodách – nehody s vysokou – nehody s prasetem)
Louny – 2565 – 18.1% - 1938 – 459
Litoměřice – 2356 – 15% - 1981 – 265
Chomutov – 1976 – 12.4% - 1528 – 345
Děčín – 1692 – 11% - 1350 – 290
Most - 1337 – 10.8% - 897 – 388
Teplice – 1325 – 8.5% - 1034 – 257
Ústí nad Labem – 1345 – 6% - 992 - 316