Nalákal je záměr někdejšího střekovského místostarosty architekta Jiřího Němečka. Ten spolu se svými kolegy chce využít dřímající potenciál jednoho z mnoha ústeckých brownfieldů pro zřízení technoparku.

Okolí nádraží pohltila vegetace

Ruiny, nevzhledné boudy a dvory plné harampádí obklopené zdivočelou vegetací, tak dlouhodobě vypadá okolí střekovského železničního nádraží. A přitom se v tomto prostoru skrývá historická a technická památka jediná parní vodárna s funkčním parním strojem v České republice z roku 1874. Tu nedávno získalo do majetku město Ústí.

„Dráhy zamýšlí prodat i další objekty v lokalitě a především rozsáhlý pozemek vydlážděný žulovými kostkami, který kdysi sloužil jako překladiště. Dnes se sem dobrovolně odváží vstoupit jen nadšenec hledající parní vodárnu. A přitom tato plocha leží hned vedle labské cyklostezky a labského nábřeží," zdůraznil Jiří Němeček, který prováděl po lokalitě trojici studentů s jejich lektorem.

„Okolí řeky Labe má v Ústí obrovský potenciál pro volnočasové vyžití. Chtěla bych nabídnout řešení jak ho využít pro místní obyvatele i turisty," říká budoucí architektka Savka Marenić z Černé Hory.

Její kolega, student architektury z Tuniska Noubir Soufiani, dodává: „Nedostatečná nabídka aktivit pro život je také nejspíš jedním z důvodů, proč lidé z Ústí odcházejí." Výsledné studie by měly být hotové koncem semestru. V létě by je studenti rádi představili Ústečanům.

Příležitost pro zakoupení pozemků

Zastupitel a historik Martin Krsek má poměrně jasno o tom jak prostor využít. Hlavní náplní by měl být technopark odkazující na historickou roli města coby stěžejního dopravního uzlu českých zemí.

„První exkluzivní exponát už tu máme, to je unikátní parní vodárna. O ni pečuje Zubrnická museální železnice. Ta by ráda využila nedaleké ruiny opuštěného skladu ovoce a zeleniny pro depo svých historických železničních vozidel. Ze střekovského nádraží totiž od letošní sezony každý víkend vypravuje osm párů vlaků po historické trati do Zubrnic," připomíná Krsek s tím, že zázemí by zde mohl najít také ústecký veteran car club, který by sem rád přesunul poslední ústeckou tramvaj.

Probíhají také jednání s Národním technickým muzeem o dlouhodobém zapůjčení historických železničních vozidel spojených s ústeckými továrnami, třeba elektrické lokomotivy ze Spolchemie vyrobené kolem roku 1900.

„Zakoupení vodárny představuje základ snah o budoucí kultivaci a smysluplný rozvoj tohoto území. Pokud si teď město nechá ujít příležitost zakoupit okolní pozemky, koupí je někdo jiný a s největší pravděpodobností z toho udělá odstavnou plochu kamionů, či nějaké nevzhledné skladiště a nenávratně zabije další kus Střekova, který už tak je postižen řadou vyloučených lokalit," zdůraznil Jiří Němeček.