„Živá knihovna je vzdělávací metoda, která nám umožňuje poučovat o diskriminaci, xenofobii nebo rasismu a menšinách v české společnosti," vysvětluje pracovnice Amnesty International Tereza Jarolímová. Žáci se setkávají se zástupci menšin v malých skupinách. „Studenty učíme tím nejideálnějším způsobem, kterým je osobní setkání. V intimním rozhovoru se žáci základních a středních škol mohou zeptat na vše, co je zajímá. Projekt odstartoval před dvěma lety, velmi se osvědčil," dodává.

Konžan Frederik vyprávěl o své rodné zemi, David, který je romského původu, sděloval svůj názor na ostatní Romy a Jindřich, který byl závislý na drogách, vyprávěl o tom, jak se žije drogově závislým.

Studenty akce zaujala. „Moc se mi tu líbí. Od paní Světlany jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o jejím přestěhování do Česka," říká žákyně gymnázia Lucie Hájková.

Bývalý narkoman Jindřich: Neměnil bych

S drogami začínal v devatenácti, pervitin bral tři roky. Nyní Jindřich vyprávěl svůj příběh studentům ústeckého gymnázia. Spolupracuje totiž s Amnesty International, které pořádá osvětové akce.

Jak a kdy jste se dostal k drogám?

Bylo mi 19 let, kamarád to donesl a mně zrovna zemřela přítelkyně, se kterou jsem čekal dítě. Chvíli jsem odolával, ale pak jsem neměl co ztratit.

S jakými drogami jste začínal?

Já jsem byl vždycky radikální, takže rovnou s pervitinem.

Jak na drogy reagovalo okolí?

Rodiče to dodnes nevědí, zvládl jsem to utajit. O normální kamarády jsem přišel, sice se mi snažili pomoct, ale časem jsem se přesunul úplně jinam, k jiným kamarádům. A na ty staré pak už není čas.

Jak jste si na drogy vydělával?

Vždycky jsem pracoval, vydělával jsem dost. Zvládl jsem si svoji práci udržet.

Kdy a proč jste se rozhodl s nimi přestat?

Drogy jsem bral tři roky, do dvaadvaceti. Jednoho dne jsem se po sprchování podíval do zrcadla a z toho, co jsem uviděl, jsem se nervově zhroutil.

Jak dlouho vám trvalo s drogami skončit? Bylo to těžké?

Přestat brát člověk může hned. Horší je, že to má celou dobu v hlavě. Třeba i zrovna dnes mám takový nával. Jako bych měl chuť. Pak je na každém, jestli to ustojí, nebo ne.

Nebojíte se, že se k drogám vrátíte?

Říká se: jednou feťák, vždycky feťák, takže ta možnost tady je. Záleží na tom, jak se k tomu postavíte.

Vrátil byste minulost, kdyby to šlo?

Ne, je to perfektní zkušenost, kterou mi nikdo nevezme. Mohu s ní pracovat.

Zpracovala Pavla Mrázová.