Vyprahlé půdě současné sněhové přívaly zdaleka nestačí. „Letošní sněhové příděly vykrývají odhadem pouze 10 až 20 procent dlouhodobého deficitu. Minulé roky byly příliš suché na to, aby se to teď rychle změnilo. Za loňský rok dokonce spadlo na severu Čech nejméně procent srážek z celé ČR,“ uvedl pracovník Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Ústí nad Labem Radek Tomšů.

Sněhu je pro přírodu stále málo, i když je v něm ve srovnání s předešlými zimami letos mnohem více vody. „Vodní hodnota je o něco lepší než dříve. Poměrně dost sněhu je také v podhůří. Stále jsou to ale jen dva měsíce nadprůměrných srážek, což je pro přírodu na vyprahlém severu republiky málo,“ zmínil Tomšů.

Více vody ve sněhu může také přinést povodně, až teploty povolí. Hovořit o nich je ale prý předčasné. Podle meteorologa bude záležet na tom, kolik v únoru a březnu ještě připadne sněhu. „Únor bude navíc hodně mrazivý. Bude přibývat sníh, ale hodně nepříjemný bude hlavně mráz, který tu takto silný delší dobu nebyl. Nakonec ani únor nemusí být tolik srážkový. Rozhodne jeho druhá polovina,“ podotkl pracovník ČHMÚ.

Zatímco jinde v republice se situace s vláhou vloni výrazně zlepšila, pro Ústecký kraj to neplatí. Třeba teplický či děčínský okres patřily k těm, kde z celé republiky v teplé půlce roku pršelo vůbec nejméně. „Teplice mají nejmenší procento normálu srážek ve vegetačním období v roce 2020 ze všech okresů ČR. Jen 80 procent,“ konstatoval severočeský meteorolog. Málo vláhy bylo přes léto i v dalších částech kraje. „Místní podzemní vody jsou tak stále silně podnormální,“ dodal.

Jak budou v Česku z hlediska srážek vypadat nejbližší roky, lze předvídat jen stěží. „Klimatické modely vždy říkají tendenci například v dalších 20 či 30 letech. Ale jak to bude v konkrétní rok, to nám modely neumí předpovědět,“ konstatoval Pavel Zahradníček z portálu Intersucho. Zatímco v Ústeckém kraji je podle něj situace s vláhou špatná, naopak nejlepší je na Moravě, kde vloni pršelo nejvíce z celé republiky.

Tento trend by se neměl v nadcházejících letech výrazně měnit. Místní zemědělci se proto už připravují na další suchá období. „Řada z nich investovala do závlah. Nicméně ty se vyplatí jen s veřejnou podporou a také tam, kde je z čeho zavlažovat a kde existuje vidina ekonomické rentability takové investice,“ řekl Deníku prezident Agrární komory Jan Doležal.

Jedním z těch, kdo se z vlastní iniciativy dlouhodobě podílí na zajištění dostatku vláhy pro vyprahlou přírodu, je severočeský soukromý zemědělec a lesník Daniel Pitek. V přírodě zakládá tůně a mokřady. Důležitá v prevenci před vysycháním půdy je podle něj především pestře strukturovaná krajina. „Je potřeba, aby tam byla spousta nelesní zeleně, abychom měli krajinné prvky, jako jsou třeba mokřady, zatravněné údolnice, průlehy, příkopy na zadržování vody,“ zmínil Pitek v rozhovoru pro Deník některá konkrétní opatření.