Vládní nařízení jim to však zakazují. Není to ovšem jediné, s čím se perou. Kromě finančních starostí přibývá požadavků na zrušení smlouvy, změnu termínu, případně navrácení zálohy.

Své o tom vědí provozovatelé jednoho ze svatebních salónů v Ústí nad Labem. Přáli si zůstat v anonymitě, kvůli obavám z tvrdých sankcí, které by pro ně byly likvidační. Redakce ale jejich jména zná. „Stát zakáže salónům pracovat, ale svatby nezakáže. Je to polovičaté řešení. Mám podepsanou smlouvu a nemohu ji jen tak nedodržet,“ vylíčila šéfka salonu.

Jako podnikatelka je prý v minusu. Kdyby neměla našetřeno, stála by před krachem. „Státní náhrady mi nestačily ani na nájem a odvody, tedy zdravotní a sociální. Teď, když stouply z pětistovky na tisíc korun na den, pokryjí alespoň základní náklady. Tahle situace má ale i morální dopad,“ zamýšlela se.

Ilustrační foto
O část příjmů přišla kvůli pandemii téměř polovina lidí. Šetří, čerpají rezervy

Často jí prý klienti brečí do telefonu, že jim někdo zemřel na covid-19 a že ani nemají v čím jít na pohřeb. „Co mám těm lidem říci? Jsme přeci lidé. Vždyť mám parní dezinfekční stroj, který spolehlivě zlikviduje všechny bacily. Kolikrát jim ani nedokážeme odříci a půjčíme šaty nebo oblek přes zákaz. Z morálních důvodů. Ta situace se ani nedá snést, už to není radostný byznys. Je to hrozná práce, smutná,“ popsala s tím, že od ledna nemá práci.

Dřív prý touto dobou volaly nevěsty, zamlouvaly si termíny. „Mívali jsme výdělky až 150 tisíc, ze kterých jsme žili celý rok, nakupovali šaty, platili výdaje. Teď padáme na dno. Už to děláme dvacet let, začínala jsem s maminkou, než umřela. Salón je její odkaz,“ zavzpomínala.

Její slova potvrzují i někteří starostové. Například Hana Štrymplová z centrálního městského obvodu v Ústí nad Labem. „Svateb ubylo výrazně. Logicky hlavně kvůli omezením. Hodně termínů lidé překládají na jindy. Matriky jsou ale vytížené kvůli úmrtím, což není příliš radostné,“ poznamenala.

Ilustrační foto.
Covidový babyboom se nekoná. První lockdown plození dětí nesvědčil, ukázala data

Starostka Darina Kováčová z Jirkova zmínila, že teď obecně mívají svateb méně a oddávají jen na úřadě. „Myslím, že se to projeví v úplnosti až v květnu. Loni se lidé termíny snažili měnit, pak přišlo léto, kdy se situace uvolnila, tak se snažili rychle svatbu udělat. Měli masky, respirátory, plastové štíty,“ přiblížila.

V Roudnici nad Labem se lidem snaží přizpůsobit, oddávají, kde si vyberou. Klidně i na zahradě u domku, kde rodina bydlí. Svateb mají o něco méně. Starosta František Padělek si myslí, že to téměř není poznat. „Máme to co do počtu skoro stejné oproti normálu. Obřadů se účastní většinou jen nejužší příbuzní,“ informoval.

Do svatebního byznysu a pořádání svateb obdobně významně zasáhla povodeň v roce 2002. Tehdy museli například ženich a nevěsta Jitka a Martin Surých spolu se svatebčany cestovat motoráčkem přes rozvodněné Labe po železničním mostě a narychlo shánět auta, která by je ze západního nádraží v Ústí odvezla do obřadní síně.

Svatbu povodeň nepřekazila.
I když velká voda v Ústí veselku zkomplikovala, aktéři si poradili

Svatební byznys je ovšem současnou krizí zasažen mnohem významněji. Kromě změn termínů ve zmiňovaném ústeckém salonu zároveň zažívali úplná mezilidská dramata. Maminky nevěst a ženichů do něj stále volají a nadávají provozovatelům, co prý jsou za lidi, když nechtějí vrátit zálohu. „Ohledně svateb překládáme termíny dokonce o rok. Když to lidé ruší, chtějí zpět zálohu, ačkoliv v podmínkách máme, že když svatbu zruší sami, nevracíme ji. Stejně ani není z čeho. Já ale kolikrát těm lidem nemám co říci. Sami jsme na dně a chápeme je,“ povzdechla si majitelka.

Podobně hovořil i provozovatel svatebního salonu v Ústí Leonid Taratuta. „Pokud chtějí klienti nakoupit, prodáme a vyhovíme. Ale půjčení šatů a obleku opravdu není možné. Osobně žiji rok z úspor. Jsem v minusu jako všichni,“ potvrdil. Podnikatelka Květuše Blahoutová Pokorná z Mostu má zavřeno a také žije z úspor. „Svatby míváme jen v létě. Poslední obchod jsem uzavřela předloni v létě. Myslím, že jsme na tom všichni stejně,“ řekla.

O výdělek přicházejí i oblíbená svatební místa. Patří k nim hrad Střekov. Jeho kastelán Pavel Kučaba hovoří o více než polovičním poklesu počtu svateb. Poslední svatební obřad tu zažili naposledy loni v září. „Obvykle míváme kolem padesáti svateb ročně. Mizí nám úspory na opravy. Padly na běžný provoz,“ poznamenal.

Na svatbě může být za stávajících opatření maximálně 15 osob. V duchcovském zámku obřad umožňují. „Letos tu zatím máme akorát jednu svatbu. Ty loňské se uskutečnily, ale po zákazu lidé měnili datum, nebo je pořádali v menším počtu,“ dodala zdejší kastelánka Lucie Šťastná.