Mariánský lom by s těžbou mohl skončit do šesti let. Další dva roky bude trvat jeho sanace. Jak bude sloužit lokalita dál, záleží na rozhodnutí města. V minulosti existovaly plány vytvořit tu centrální městský park nebo další expozice zoologické zahrady.

„V současnosti jsme se dostali na hranu lomu, ta už se posouvat nebude. Zbývá dotěžit zbývající surovinu. Jak dlouho to bude trvat, záleží na velikosti odbytu,“ uvedl vedoucí lomu Ladislav Žid.

Plán sanace vznikl v roce 1996 a podíleli se na něm i zástupci města. „Uplynuly přes dvě desítky let. Proto ho bude možné dva roky před zahájením sanace aktualizovat,“ pokračoval vedoucí.

Jak uvedl náměstek primátora pro rozvoj a plánování Pavel Tošovský (ODS), město by bylo raději, aby těžba skončila dřív. „Samozřejmě bychom rádi spolupracovali na aktualizaci plánu,“ reagoval.

| Video: Youtube

Kamencový lom za Mariánskou skálou v Ústí nad Labem  Zdroj: YouTube.com/Jiří Dronátor

Mariánská skála má podle něj pro Ústí strategický význam. „Rychlost dotěžení nedokážeme ovlivnit. Pokud by to ale bylo v tomto volebním období, byla by to také vhodná doba na získání dotace,“ řekl Tošovský s tím, že zkontaktuje vedení společnosti Dobet, která v mariánském kamenolomu těží.

Před lety, kdy Ústí vedla ODS, existoval návrh na odkoupení lomu. Nakonec z toho ale sešlo, protože by to bylo příliš drahé. „Dnes by to vzhledem k postupu těžby tak drahé být nemuselo. Kdybychom se bavili řádově o jednotkách, maximálně několika málo desítkách milionů, nebyl bych proti. Byla by to smysluplná investice,“ prohlásil opoziční zastupitel a architekt Jan Hrouda (PRO! Ústí).

Kryt civilní obrany v Mariánské skále:

Fotogalerie: Prohlídka Mariánské skály

Další využití lomu je podle něj třeba zvážit v širším kontextu celé Mariánské skály. Architekt navrhl vybudovat pěšinky s lavičkami, moderní křížovou cestu i obnovit kapli, která tu kdysi stála. „Ideální by bylo propojit vytěžený prostor se zoo,“ uvedl Hrouda.

Tlak na ukončení těžby trvá už přes čtvrt století. Rozkládá se totiž v samém centru města, ačkoliv na konci 19. století, kdy lom založili, se nacházel na jeho okraji. Postupně ho ale během následujícího století obklopila sídliště a činžovní domy. Podle směrného územního plánu z roku 1977 měla těžba v kamenolomu skončit na začátku 90. let a během finální dostavby Severní Terasy zde měl vzniknout centrální městský park. To se změnilo po listopadu 1989, kdy ho převzala soukromá firma.

„Těžilo se tu prokazatelně v pěti kutištích už ve středověku. Skála sahala až k řece, ale vylámali ji dělníci při stavbě železniční trati,“ uvedl ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.

Mariánskou skálu znají mineralogové po celém světě. Ačkoliv tu jako základní surovinu těží znělcový kámen, je to jinak jedinečná lokalita kvůli narůžovělému minerálu natrolit. „Dostal speciální název marienbergit. Tvoří čtyřicet procent hmoty skály. Nalezeny tu byly dva kousky vzácného opálu s barvoměnou. K dalším zdejším zajímavostem patří i druh granátu zvaný hibschit,“ dodal spisovatel a sběratel minerálů Jiří Svoboda.