Nadační fond proti korupci v čele s miliardářem Karlem Janečkem nedávno rozdal ocenění pro bojovníky s politickými i byrokratickými šimly v České republice. Ceny za odvahu si odnesly také dvě osobnosti ze severu Čech - student práv Lukáš Blažej a ochránkyně životního prostředí Jana Moravcová. Oba kromě ocenění získali také finanční odměnu v řádu desítek tisíc korun.

Za co cenu 22letý Blažej dostal? Občanský aktivista sledoval v posledních pěti letech počínání politiků a úředníků v Ústí nad Labem. Mezi nejznámější kauzy spojené s jeho jménem patří například ta z roku 2015, kdy část zastupitelů ANO odvolala vlastního primátora a celé vedení města. Andrej Babiš následně ústeckou buňku hnutí zrušil.

Blažej upozornil, že krátce předtím rozdělil magistrát mezi vedoucí odborů 451 tisíc korun na odměnách. Někteří dostali i 45 tisíc korun, jiní však ani korunu. Mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová uvedla, že dva vedoucí odboru odměnu opravdu nedostali - jeden kvůli nekvalitní práci, post druhého v tu dobu prý nebyl obsazený.

„Mohlo jít o odměnu za politickou věrnost, proto jsem podal běžnou žádost o informaci, kteří vedoucí dostali jakou odměnu. Magistrát mi informace odmítl poskytnout, proto jsem podal odvolání. Krajský úřad jako odvolací orgán rozhodnutí zrušil, magistrát ovšem informace opět odmítl poskytnout,“ popsal Blažej. Úřednický ping-pong pokračoval a stále neskončil. K dnešnímu dni jde už o sedmnácté odvolání. Blažej tak podal žalobu k soudu, rozsudek prozatím nepadl.

Magistrát "vytasil" trestní oznámení

Magistrát se na mladého studenta v uplynulých letech zaměřil a zasypal ho vlnou trestních oznámení. Podle tamního právního oddělení se měl dopustit pomluvy a křivého obvinění, neoprávněného nakládání s osobními daty či přisvojení pravomoci úřadu.

„Počítal jsem s tím, že se mě dříve či později pokusí někdo odradit od mých aktivit trestním oznámením, ale nečekal jsem, že k tomu zneužije hlavičkový papír města a pracovní dobu právního odboru,“ reagoval Blažej.

Ceny za odvahu
Nadační fond proti korupci poosmé udělil Ceny za odvahu. Ty jsou určeny občanům, kteří se nebojí upozornit na korupci, bez ohledu na osobní následky.

Jana Moravcová
pracovnice v neziskové organizaci zaměřené na ochranu přírody
Cena za odvahu 63 504 korun

Lukáš Blažej
student práv z Ústí nad Labem
Cena za odvahu 30 492 korun

Všechna trestní oznámení smetla policie ze stolu. Policejní komisař v jednom z usnesení dokonce napomenul město, aby nezneužívalo trestní oznámení pro politický boj. „Podání tedy neobsahuje zcela žádné skutečnosti svědčící o spáchání trestného činu a je k zamyšlení, proč bylo vlastně podáno. Nelze totiž přehlédnout, že směřuje proti osobě, která se občansky a politicky angažuje a ve svých vystoupeních často kritizuje vedení statutárního města. Trestní řízení v žádném případě neslouží k řešení osobních či názorových sporů a pro takové účely nemůže být zneužíváno,“ uvedl komisař.

S podporou Nadačního fondu proti korupci v současnosti mladý student usiluje o zrušení stavebního povolení pro vily, které rostou u Habrovického rybníka u Ústí nad Labem.

„Zastupitelé změnili územní plán a následně si u rybníku začali prominentní politici stavět domy bez ohledu na zvláště chráněné druhy živočichů i veřejnost,“ podotkl Blažej, který se loni na podzim stal nejmladším zastupitelem v Ústí nad Labem. Zájmy města hájí za opoziční hnutí PRO! Ústí.

„Nyní dělám stejné věci, které jsem dělal jako občan, akorát už mi nikdo nebrání ve vstupu do sálu a nemusím se soudit o to, aby mi bylo uděleno slovo. Opoziční zastupitel nemá o moc širší pravomoci a zvláště v Ústí se jeho role od běžného občana zas tolik neliší,“ dodal Blažej.

Chránila přírodu, dostala výpověď

Dalším oceněným bojovníkem je Jana Moravcová, bývalá ředitelka oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem. Právě z této pozice hájila zájmy ochrany přírody v četných výbušných kauzách, u nichž narazila na klientelistické vazby. Čelila řadě nátlaků. „Nejexponovanější dobou byl rok 2010, kdy jsme šetřili nelegální výstavbu velké fotovoltaiky v Krušných horách, kde jedním z vlastníků společnosti byl tehdejší už odsouzený kmotr Alexandr Novák. To byly velmi nepříjemné časy,“ zavzpomínala Moravcová. Stavbu ČIŽP zakázala. „Uložili jsme pokuty a podali trestní oznámení na zneužití pravomoci úřední osoby pracovnicemi Městského úřadu Duchcov. Ty byly později pravomocně odsouzeny,“ připomněla.

Mezi známé kauzy, na kterých se Jana Moravcová osobně podílela, patří taktéž problematické uvádění do provozu lihovar v Trmicích na Ústecku. „Tady jsme zažívali zákulisní politický tlak, dařilo se nám ale prosadit správný postup a otevřeně se tak postavit na stranu občanů stěžujících si na výrazný zápach,“ zmínila Moravcová s tím, že v začátcích svého ředitelování zažila náznak nabídky o úplatek.

„Myslím si, že mě jenom testovali, jestli jsem ochotna tou cestou jít, nebo nejít. Tehdy jsem zakročila emotivně a dotyčné vyhodila. Nátlak jiného ražení jako náznaky výhrůžek, pomluvy a dehonestace člověka, to bylo a stále to pokračuje,“ popsala Moravcová.

Její kariéru zastavil vyhazov. Jako důvod k jejímu odvolání uvedlo vedení ČIŽP paradoxně špatné manažerské schopnosti. Proti jejímu odvolání z funkce se přitom otevřeně postavili i zaměstnanci inspektorátu. „Prý jsme měli moc dobré vztahy,“ komentovala další paradox Moravcová. „Padáka“ dostala ke konci února 2015, v dubnu téhož roku následovala dokonce ještě jedna výpověď. Proti oběma podala žalobu. V květnu 2018 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 9, že obě výpovědi jsou neplatné a Moravcová je i nadále zaměstnancem inspekce.

ČIŽP se proti rozsudku odvolala a odvolací soud v listopadu 2018 rozhodl o pravosti výpovědi. „Dosud ale nepřišel rozsudek. Budu podávat dovolání k Nejvyššímu soudu. Takže všechno ještě běží,“ doplnila Moravcová.