Operátoři se setkávají s omyly, dotazy i stížnostmi, poruchami telefonních přístrojů, či s banálními náhodnými stisknutími tlačítek telefonu v kapse. Ale také s obtěžujícími hovory dětí, případně opilců pod vlivem alkoholu, či narkomanů na drogách. K nejhorším případům zlomyslného patří úmyslná zneužití tísňové linky. Volající si vymyslí nehodu, požár a podobně, smyšlenou událost nahlásí a poté k ní vyrazí posádky některé ze složek integrovaného záchranného systému (IZS).

Všechna volání o pomoc je totiž potřeba vždy prověřit. Přesto nejsou záchranáři a policisté úplně bez obrany. Pokud někdo zneužívání opakuje, provozovatel telefonní sítě může telefonní přístroj zablokovat, většinou to provádí na žádost některé ze složek IZS. Volajícího už nezachrání ani anonymní SIM karta. Operátoři totiž na displeji vidí i výrobní číslo telefonu. Lidé zneužívající tísňové linky se navíc vystavují hrozbě citelného finančního postihu. Zatímco totiž naprosto zbytečně blokují linku tísňového volání, rychlou pomoc potřebuje někdo jiný. Což platí i v případě zmiňovaného zbytečného výjezdu.

Beseda Deníku s hejtmanem Janem Schillerem a odborníky na energetiku o možné těžbě lithia v Ústeckém kraji.
Co za to. O korálcích za lithium s těžaři na akci Deníku mluvil nejen hejtman

Své zkušenosti má se zlomyslnými voláními i mluvčí Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje Petr Pelikus. „Lidé si často myslí, že když z telefonu vyndají SIM kartu, tak už se s ním nedá telefonovat a dají ho na hraní dětem. Ale i z takového telefonu se volat dá a dítě s ním dokáže uskutečnit v podstatě neúmyslně desítky hovorů. Potom jsou tu ale volání úmyslná a ti lidé skutečně dobře vědí, co dělají. Někdy dokonce volají úchylové, jen aby slyšeli ženský hlas. Takových hovorů bývá samozřejmě méně, než těch neúmyslných. Klasicky si vymyslí třeba požár. Zažil jsem, že nám dotyčný oznámil požár bytu ve výškové budově a skoro celá stanice vyrazila na předměstí Ústí jen proto, aby zjistila, že si z nás někdo jenom vystřelil,“ líčil hasič.

Setkávají se s tím i operátoři zdravotnické záchranné služby, o tom hovořila například vedoucí směny Dana Urbanová. „Lidé telefonují v různých situacích. Zavolají nejen například při těžké autonehodě, ale i při naprostých banalitách, třeba když se například říznou do prstu. Ale problém je, že sanitek nemusí být v danou chvíli vždy dostatek,“ varovala.

Rekonstrukce Benešova mostu je za dveřmi.
Oprava Benešova mostu? Bude stát hodně přes půl miliardy, hotovo za 3,5 roku

Takovýmto hovorům se samozřejmě nevyhnou ani operátoři městské policie. Podle zástupce ředitele ústecké městské policie Jana Novotného to ani nemusí být vysloveně tísňová volání, ale třeba i nepravdivé informace, nebo domněnky, které se nezakládají na pravdě. „Jindy si oznamovatel fakta upraví k obrazu svému, nebo je zveličí. Jenže mi každé oznámení musíme prověřit. Bohužel si jen málokdo uvědomuje, že strážníci, kteří se takovému oznámení věnují, chybějí někde jinde,“ povzdechl si.

Takový planý poplach prověřovali strážníci koncem minulého týdne, kdy vyjížděli do Sadů Vrchlického, kde se dle oznámení měla nacházet skupina narkomanů s bezdomovci a oznamovatel měl obavy z toho, že po nich v parku zůstane infekční materiál, anebo napadnou kolemjdoucí. Aby kontrola byla důkladná, na místo vyrazili strážníci z pochůzky, kynologická služba a strážník s detektorem kovů. Nejenže tu žádná individua nebyla. Po dvouhodinové prohlídce strážníci nenašli ani jehlu, stříkačku nebo jiný infekční materiál.

„Škoda ztraceného času. Příště by si oznamovatelé měli lépe rozmyslet, zda je vhodné a nezbytné, aby se o své nepodložené domněnky dělili s operátory na tísňových linkách,“ poznamenal Novotný.

Ústečtí policisté žádají veřejnost o pomoc v pátrání po totožnosti muže z fotografie. Muž je pro policisty důležitým svědkem, který by mohl pomoci k řádnému objasnění majetkové trestné činnosti.
Viděli jste tohoto muže? Policie ho hledá coby svědka majetkové trestné činnosti

Volající by si ovšem měli uvědomit, že zlomyslná volání by mohla být kvalifikována i jako trestný čin, za které mohou být souzeni. „Pokud se podobná zlomyslná volání na tísňovou linku opakují, nebo pokud musí policie naprosto zbytečně vynaložit náklady spojené s vysláním výjezdu specialistů na místo, kde k ničemu nedošlo, případ řešíme jako přestupek a oznamujeme jej Českému telekomunikačnímu úřadu. Ten může volajícímu v přestupkovém řízení uložit pokutu až dvou set tisíc korun,“ uvedla mluvčí ústeckých policistů Veronika Hyšplerová. „Pokud se přestupce takového jednání dopustí opakovaně během dvou let, částka sankce může být dokonce až dvojnásobná,“ dodala.

Mohlo by vás zajímat: Městské sady zdobí střed Ústí. Krása a pohoda, pochvalují si park občané

Zdroj: Deník/Jan Pechánek