Lodní lampy, vesla, houkačka. Artefakty z poslední ústecké loděnice. Čerstvě zachráněné památky na stavbu lodí na Ústecku vystavuje Muzeum města Ústí nad Labem jako exponát měsíce března.

Na přelomu února a března 2015 se totiž definitivně uzavřela několik staletí stará historie stavby říčních člunů na Ústecku.

Zařízení loděnice ve Valtířově rozebrala těžká technika do šrotu. Zaniklo tak poslední místo, kde ještě před třemi lety rostla od šroubku mohutná ocelová plavidla. Další ústecké loděnice v Olšinkách pro změnu podlehly spontánní devastaci v uplynulých dvou letech.

Do tavících pecí hutí a sléváren

Dobová dochovaná dokumentace dokládá, že to byl fascinující okamžik, když dokončená loď poprvé s velkým šplouchnutím sklouzla z loděnice do řeky. Přestože se v Ústí stavěla v průměru čtyři plavidla ročně, pokaždé to znamenalo společenskou událost, u níž nechybělo šampaňské a fotoreportéři.

Dynamické fotografie lodí se stříkající vodou zůstanou nyní tím jediným, co bude tradici ústeckého loďařství připomínat. Mostové jeřáby, řezačky ocelových plátů, obří matrice pro stavbu lodních trupů či železné skluzy do řeky, to všechno se v posledních dnech změnilo v kusy šrotu a teď míří do tavících pecí oceláren.

Valtířovská loděnice s tradicí od roku 1881 bude po vyčištění od všeho železného čekat na nové využití. „Areál byl sice zanedbaný, ale když jsme dorazili na první obhlídku, vypadalo to, jako by loďaři teprve včera odešli od svého nářadí a zítra zase budou pokračovat ve stavbě majestátních plavidel," popsal historik ústeckého muzea Martin Krsek loděnici těsně před likvidací.

Kolekce lahví i propagandy

Současný majitel areálu firma Kovodemont umožnil muzejníkům zdokumentovat loděnici a vybrat zajímavé exponáty pro muzeum.

„Našli jsme lodní lampy, historická vesla ze záchranných člunů, lodní houkačku a další drobné součásti pro stavbu lodí. Probírali jsme se hromadou precizní výkresové dokumentace, ale narazili jsme třeba i na šatní skřínku plnou prázdných lahví od vína s etiketami starými čtyřicet let nebo na zapomenutou kolekci propagandistických plakátů z dob normalizace," vyjmenoval objevy historik.

Obří šablona pro stavbu trupu lodí

Muzejníci odvezli třeba také nářadí z kovárny či plechové šablony pro vyhotovení jmen lodí v češtině, ruštině, holandštině a dalších jazycích. Rozměrově největší objev představovala obří dřevěná šablona, podle níž se stavěl profil trupu lodě. Její délka přesahuje pět metrů a výška dva metry.

Všechny předměty vybrané do muzejních sbírek firma Kovodemont muzeu darovala. Návštěvníci dostali obratem příležitost část souboru vidět v ústeckém muzeu. „Předměty jsme vystavili v takovém stavu, v jakém jsme je našli zaprášené, poznamenané povodněmi, aby si veřejnost uměla udělat představu, že muzejnictví bývá čas od času pěkně špinavá práce," podotkl historik Martin Krsek.

Ústecké loděnice patřily k nejvýznamnějším na území Čech. Obzvláště to platí o loděnici v Olšinkách, kde se v meziválečném období zrodil i slavný kolesový parník Vyšehrad, původně pojmenovaný Antonín Švehla dle jednoho ze zakladatelů republiky, brázdící dnes pražskou Vltavu, nebo vůbec první zadokolesové remorkéry v Evropě.

Václav Houfek